Mezinárodní Workshop
Kdy: 15. října 2018, 16:30-20:00
Kde: Francouzský institut v Praze (Štěpánská 35, Praha 1)
Organizátoři: Pražské fórum pro romské dějiny (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR), Seminář romistiky (Katedra středoevropských studií FF UK), CEFRES a Francouzský institut v Praze
Jazyk: angličtina (k dispozici bude simultánní tlumočení do češtiny)
PROGRAM
16:30-18:00
HISTORICKÝ PŘEHLED
Ilsen About (Národní výzkumné cenrum v Paříži (CNRS) a člen Centra Georg Simmel, EHESS v Paříži)
Proti-obraz a Sebe-Obraz
Romové a Sinti v dějinách fotografie
Zkoumat způsob, jakým byli Romové a Sinti znázorňováni na fotografiích, znamená tázat se po konstrukci stereotypních ikonografií a po funkci těchto ikonografií v politických procesech stigmatizace, vyloučení a represe. Zkoumání těchto fotografií taktéž otevírá otázku ambivalence předem domluvených a samovznikajících obrazů, profesionalizace modelování a specializované produkce specifických fotografických motivů. Objektivizované postavy a obličeje nacházející se za objektivem, dále jedinci a sociální skupiny přispěli k vytvoření dalších typů fotografických obrazů: některé z nich svědčí o sociálním životě, teritoriálním zakotvení, jiné hrály důležitou roli v emancipačních strategiích a posloužily k větší politické viditelnosti.
Karolina Szymaniak (Ústav židovských studií na Vratislavské univerzitě a výzkumná pracovnice v Židovském institutu historickém ve Varšavě)
Uvnitř a vně štetlu
Fotografie a (de)konstrukce východoevropského židovského rozdílu
Štetl se stal v židovském i nežidovském diskurzu a ve vizuálních zobrazeních symbolem východoevropské židovské kultury, která se konstruovala velice odlišně od sousedních kultur. Fotografie hrála v budování této odlišnosti důležitou roli. Příspěvek se bude věnovat historii fotografování Židů ve východní Evropě a fotografiím židovských autorů, a to především z pohledu reprodukování a transformace stereotypních znázornění. Pozornost bude zaměřena také na odlišná využití fotografie a na jejich politické důsledky. Cílem příspěvku je taktéž ukázat významy a použití fotografií z doby před a po Holocaustu a v kontextu takzvaného “židovského obrození” ve východní Evropě na konci 20. století.
18:00-18:30
Přestávka s občerstvením
18:30-20:00
Současná znázornění
Sabin Badžo (fotografka a umělkyně)
Irene Stehli (fotografka a umělkyně) – TBC
S komentářem Ilsena About a Karoliny Szymaniak
The first introductive session will be hosted by Jérôme Heurtaux (CEFRES’ director), Chiara Mengozzi (FF UK, associate researcher at CEFRES) and Mitchell Young (IMS FSV UK).
Jerôme Heurtaux and Mitchell Young will introduce the seminar and present general remarks about concepts and their uses in humanities and social sciences.
Chiara Mengozzi will review the achievement of the epistemological seminar so far, propose some ideas for the present academic year and briefly introduce the question of “migration” of concepts and theories from one discipline or context to another.
To introduce this session, we shall base our discussion on the following texts:
- John Gerring, “What Makes a Concept Good? A Criterial Framework for Understanding Concept Formation in the Social Sciences”, Polity 31-3, 1999, p. 357-393.
- Bastien BOSA, „Des concepts et des faits. La double contradiction des sciences sociales“, Labyrinthe 37 2011-2, p. 121-147.
To get the texts, please write to Claire Madl (claire[at]cefres.cz)
During this session, the program of the winter semester will be set up.
Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Karolina Szymaniak (Vratislavská univerzita).
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:00
Jazyk: angličtina
Když v roce 1988 básník Marcin Świetlicki formuloval ve své dnes slavné básni ostrou kritiku rétoriky kulturní opozice, napsal: “Místo toho, aby řekli: Bolí mě zuby, jsem hladový, jsem osamělý (…) / říkají tiše: Wanda / Wasilewska, Cyprián Kamil Norwid, / Józef Piłsudski, Ukrajina, Litva / Thomas Mann, Bible a nakonec cosi nepatrného v jidiš“. Jak ukázala Eugenie Prokop-Janiec, v 80. letech se jidiš stalo součástí nezávislé kultury a jeho používání se stalo formou odporu. Ale co bylo toto nedefinované “nepatrné cosi” a jaká tradice podporovala jeho přítomnost v polském diskurzu? Jaký význam a jaký obsah mu byl svěřen? Jak se tato tradice podepisuje na současných představách o polské židovské minulosti a na způsobu, jakým píšeme o kulturní historii v Polsku?
Přednáška bude probíhat formou diskuse o stávajících a dalších možných přístupech ke studiu polsko-jidišských kulturních výměn ve 20. století, dále o jejich mezích a důsledcích. Jedná se o pracovní prezentaci na probíhajícím projektu. Nahlédnutím do historie polsko-jidišských kulturních vztahů, jejich diskurzu a jejich interpretování skrze různé pohledy na kulturní studie, se výzkum snaží navrhnout další způsoby konceptualizace dějin kultury v Polsku. Tento přístup zohledňuje aspekty menšin, respektuje jejich nezávislost a vytváří prostor, ve kterém se toto “nepatrné cosi” stává komplexním polyfonním jevem, který má svá vlastní pravidla.
Programme
9:30 Clara Royer: Úvod
10:00 Martin Pjecha: The Táborites in Christian apocalypticism
10:35 Adéla Klinerová: Reception of French Early Modern Architecture within 19th-Century Historicism in the Czech Lands and Central Europe
11:05 Pauza
11:20 Dan Cîrjan: Regulating Citizenship through Debt in 1920s Romania
12:05 Florence Vychytil-Baudoux: Studying Polonia from a transnational perspective: reconciling unity and diversity
12:40 Pauza na oběd
14:00 Julien Wacquez: The Implementation of Fiction Within Science: the Case Study of the Dyson Sphere
15:35 Yuliya Moskvina: State, Squat, Society: the limits to urban commons
16:10 Aníbal Arregui: Editorial Boar: Animal Amendements on Barcelona Urban Relationality
16:45 Pauza
17:00 Anna Gnot: Indirect and direct autobiographism in the late work of Ota Filip (2000-2018)
17:35 Thomas Mercier: The Threshold of Europe: Derrida in Prague
Místo: Evropský dům, Jungmannova 24, 110 00 Praha 1
Čas: 17h-20h30
Organizátoři: CEFRES, IFP, Centrum Marca Blocha, Francouzský institut v Berlíně a Univerzita Paris Nanterre, s podporou Francouzského institutu v Paříži
Jazyk: čeština, francouzština (simultánně tlumočeno)
Setkání k připomenutí událostí roku 1968 v Berlíně, v Nanterre a v Praze za přítomnosti režisérky Olgy Sommerové a spisovatelky a novinářky Edy Kriseové.
Pokračování textu Rok 1968: má ještě význam? Pohledy z Paříže, Prahy a Berlína →
Hudba jako univerzální umění? Internacionalizace hudebního života a formování národní identity v Evropě 19. století
Přednáška Michaela Wernera (CNRS/EHESS) v rámci workshopu „Když všechny cesty vedly do Paříže”
Čas a místo konání: 18:00-19:30, Francouzský institut v Praze, Štěpánská 35, Praha 1, 5. patro
Jazyk: francouzština, simultánní tlumočení do češtiny
Anotace (FR)
Dans la conférence, on reviendra sur les transformations de la vie musicale en Europe au 19e siècle, en particulier relatives au concert. On assiste en effet à un phénomène paradoxe : d’un côté une véritable internationalisation, fondée, entre autres, sur la mobilité des musiciens, la constitution d’un répertoire, l’émergence d’un marché et d’une presse spécialisée ou encore la professionnalisation des métiers de la musique. De l’autre une nationalisation progressive des schèmes interprétatifs de la musique et des phénomènes de réception, voire l’appropriation de la musique par les mouvements nationaux. On proposera quelques outils d’analyse permettant d’éclairer ces mutations et de les inscrire dans une histoire croisée des cultures en Europe.
Michael Werner působí v Centre national de la recherche scientifique a je profesorem na École des Hautes Études en Sciences Sociales v Paříži. Jako odborník na historii společenských a kulturních vztahů mezi Francií a Německem v období 18.–20. století se společně s Michelem Espagnem začal zabývat teorií kulturních transferů. S Bénédicte Zimmermann pak rozvinul příbuzný koncept „histoire croisée“, tedy tzv. provázaných dějin. V rámci své vědecké činnosti se věnuje kulturním transferům mezi Francií a Německem, vzájemné provázanosti společenskovědních disciplín, především v kontextu literárních věd, a dále pak společenským praktikám v oblasti hudby. Právě poslední ze zmíněných domén bude tématem pražské přednášky.
- Begegnungen mit Heine. Berichte der Zeitgenossen, Hamburg, 1973, 2 vol.
- avec Michel Espagne, La construction d’une référence culturelle allemande en France: genèse et histoire (1750-1914), Annales. Économies, Sociétés, Civilisations 42, 1987, no 4, p. 969-992.
- avec Bénédicte Zimmermann (éds.), De la comparaison à l’histoire croisée, Paris, 2004.
- Musikgeschichte als « Histoire croisée ». Zu den Verflechtungen des Musiklebens, in : Anne-Madeleine Goulet, Gesa zur Nieden (éds), Europäische Musiker in Venedig, Rom und Neapel (1650-1750) / Les musiciens européens à Venise, Rome et Nâples (1650-1750), Kassel, Laaber, 2015 (Analecta musicologica 52), p. 49-67
Illustration : The Piano Lesson, Edmund Blair Leighton (1896)
