Archiv pro rubriku: Výzva k podávání přihlášek

Zvláštní cena Platformy CEFRES 2018

za nejlepší článek (publikovaný v angličtine nebo ve francouzštině) v oboru společenských a humanitních věd v rámci Ceny Jacquese Derridy 2018

Uzávěrka pro podání přihlášek: 30. dubna 2018
Odměna: 213 Kč (9 261 Kč)
Slavnostní udělení ceny: 20. června 2018
Jazyk přihlášek: anglicky

Zvláštní cena Platformy CEFRES je součástí Ceny Jacquese Derridy, zavedené Mgr. Karlem Janečkem, MBA, PhD. a Velvyslanectvím Francouzské republiky v České republice, jejímž smyslem je ocenit nejlepší výzkumné práce českých studentů doktorského studia v oblasti společenských a humanitních věd.

Zvláštní cena Platformy CEFRES se zrodila z přání podpořit mladé vědce z České republiky, kteří se snaží prosadit svůj výzkumný projekt v rámci evropských i mezinárodních kruhů. Cílem iniciativy je odměnit článek z oboru společenských a humanitních věd publikovaný v odborném recenzovaném časopise.

Platforma CEFRES od roku 2014 sjednocuje Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách, Akademii věd České republiky a Univerzitu Karlovu v Praze na bázi jednotné vědecké spolupráce.

Mladí badatelé ze všech vědních oborů v rámci společenských a humanitních věd se mohou ucházet o tuto zvláštní cenu Platformy CEFRES, ať už je jejich předmět výzkumu jakýkoliv.
Uchazeči mohou posílat přihlášky přímo na adresu platformaward@cefres.cz

Podmínky přijetí:

  • zapojit se mohou čeští a slovenští badatelé, jejichž doktorské studium právě probýhá na jedné z univerzit v České republice, nebo kteří obhájili disertační práce v roce 2011 a později na jedné z univerzit v České republice
  • předložení jednoho článku publikovaného ve francouzštině nebo v angličtině v odborném recenzovaném časopise, jenž je součástí databáze Web of Science nebo Scopus nebo se nachází v seznamu vědeckých časopisů European Reference Index for the Humanities and Social Sciences (ERIH plus)
  • publikování tohoto článku mezi lety 2016 a 2018 (články teprve přijaté k publikaci budou ze soutěže vyřazeny, neboť soutěž probíhá každoročně)
  • předložení jediného článku: veškeré přihlášky obsahující dva a více článků budou vyřazeny ze soutěže

Přihlášky

Děkujeme za zaslání náležitě vyplněných následujících informací:

  • Jméno a příjmení
  • Datum a místo narození
  • Soukromý email
  • Číslo soukromého telefonu
  • Adresa
  • Pracovní email
  • Číslo pracovního telefonu
  • Adresa zaměstnání
  • Název disertační práce
  • Datum obhajoby práce (již proběhlé nebo nadcházející)
  • Rok zápisu k doktorskému studiu a fakulta
  • Vedoucí práce
  • Obor(y)

Přihláška musí dále obsahovat:

  1. vědecký životopis včetně seznamu publikací
  2. separát článku přihlášený do soutěže (pouze jeden článek; přihlášky obsahující dva a více článků budou ze soutěže vyřazeny)
  3. kompletní bibliografické údaje a krátké resumé článku ve francouzštině nebo v angličtině. Prosíme o uvedení ve které (kterých) z databází je časopis uveden (Web of Science, Scopus, ERIH plus)
  4. text v angličtině, který vysvětlí výjimečnost a perspektivy výzkumu přihlášeného článku

Výherce ceny bude vybrán interdisciplinární porotou zahrnující představitele Platformy CEFRES v čele s ředitelkou CEFRESu. Výsledky výběrového řízení budou zveřejněny 6. června 2018. Od výherce ceny se očekává účast na slavnostním předání ceny.

Cenu podpoří Mgr. Karel Janeček, MBA, PhD. Předání ceny proběhne 20. června 2018 v Buquoyském paláci, sídle francouzského velvyslanectví v České republice, a to ve stejný čas jako předání ostatních vědeckých cen francouzského velvyslanectví.

Stáže v CEFRESu pro studenty FF UK

Deadline pro letní semestr 2017/2018: 15. 3. 2018

CEFRES (Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách) díky spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy nově poskytuje odbornou praxi/stáž studentům magisterského nebo doktorského studijního programu. Stáže můžou trvat od 1 do 3 měsíců a studenti za ně získají ECTS kredity v rámci svého studijního programu (1 měsíc – 4 ECTS, 2 měsíce – 8 ECTS, 3 měsíce – 12 ECTS).

Od kandidátů se vyžaduje dobrá úroveň francouzského jazyka a v ideálním případě studium francouzské filologie nebo překladatelství/tlumočnictví, mohou však být i z jiných společensko či humanitně vědních disciplín.

Konkrétní aktivity stáže budou upřesněny na základě dohody mezi studentem a jeho tutorem, který bude studenta doprovázet po celou délku jeho stáže. Stážista bude mít pro své aktivity k dispozici pracovní místo v CEFRESu a plný přístup do knihovny.

Náplní práce studentů během odborné praxe bude na základě domluvy s tutorem stáže napomáhat v běžném fungování instituce, zajišťovat překlady mezi francouzštinou a češtinou, podílet se na správě webové stránky a sociálních sítích CEFRESu, vypomáhat v knihovně a asistovat během organizace vědeckých aktivit (přednášek, seminářů, konferencí nebo workshopů).

Uchazeči předkládají žádost v češtině a ve francouzštině zahrnující:

  • životopis
  • motivační dopis zahrnující očekávání v dosažených zkušenostech a nových dovednostech a zamýšlenou délku a dobu stáže

Pro veškeré informace se obracejte na Adélu Landovou:
e-mail: adela.landova@cefres.cz
tel.: +420 224 921 400

 

Výzva: Program Platformy CEFRES na podporu doktorského studia

Výzva k podávání přihlášek pro doktorandy od 2. ročníku studia z Univerzity Karlovy nebo Akademie věd České republiky

Uzávěrka pro podávání přihlášek: 16. března 2018 (17h00)
Období: 1. září 2018 – 31. srpna 2019

V rámci své platformy pro spolupráci, nabízí CEFRES finanční příspěvek na dobu jednoho roku pro dva doktorandy z oboru společenských a humanitních věd, kteří jsou zapsáni ke studiu na Univerzitě Karlově nebo jsou stipendisty Akademie věd ČR zapsaní na jedné z univerzit v České republice. Výzkumné projekty doktorandů se musejí týkat jedné z výzkumných os CEFRESu. Finanční příspěvek činí 10 000 Kč měsíčně po dobu 12 měsíců. Dobrá znalost angličtiny je podmínkou, znalost francouzštiny výhodou. Vybraní doktorandi se stanou členy týmu CEFRESu a budou se podílet na vědeckém životě ústavu.

Pokračování textu Výzva: Program Platformy CEFRES na podporu doktorského studia

CFP: Myšlenky a slova – Filosofie z hlediska rukopisů a archivů

Myšlenky a slova: Filosofie z hlediska rukopisů a archivů – Metodologie, dějiny a perspektivy

Organizátoři: Benedetta Zaccarello (CEFRES)
Datum a místo: 7.-9. června 2018 v Praze
Uzávěrka podání přihlášek: 21. ledna 2018
Jazyk: anglicky
Partneři: ITEM, IMEC, Archiv Jana Patočky (AV ČR), FHS UK

Prosíme, abyste návrhy příspěvků (název a abstrakt v délce 300 slov) zasílali spolu s bio-bibliografickým profilem na adresu benedetta.zaccarello@cefres.cz.

Philosophy is written, practiced, lived through: it is the translation of the experience of a thinking subjectivity in a conceptual alphabet and a verbal fabric. The I of philosophy is a chimera whose head tickles the heights of abstract concepts and universal discourses, while its body is grounded in the lived experience. At the hinge between these two realms called for by the speculative effort, stands the verbal material. Its meaning can only be determined taking into account its relationship to its contexts, the writing and reading practices surrounding it, the horizons of significations and even the implicit polemical charge which characterizes every philosophical contention. Likewise, the specificity of each theoretical expression is both the sine qua non condition for the perpetuation of a discipline looking to evolve and transcend its own categories, and the most subjective and personal aspect of a work that traditionally aims at the “neutrality” of abstraction.

The “making of a philosophical text”, including its cultural features and societal contingencies, challenges the representation of the discipline’s history as a series of abstract findings and innovative intuitions that constitute the landmarks of our paradigms. The philosopher who writes is the first inclined to erase the complex intricacies of the negotiations between existence and theory, between conceptual inventiveness and shared vocabulary inherited from a centuries-old tradition. Yet it is obvious that the dynamics of philosophy production and reception are a complex phenomenon whose writing nature is a crucial stake.

As reminded by Derrida reading Paul Valéry, such dimension of the philosopher’s work is constantly and almost physiologically overlooked in the representations of the discipline’s aims. Strong borders seem to delimitate fields renowned to be dissimilar, if not incompatible: philosophy and literature are therefore often seen as rival siblings, and their respective horizons do not take easily into account some elements that turn out to be indispensable to understand—from a dynamic, historical-cultural point of view—the production of theoretical prose. Likewise, and opposite to the tradition of the Romantic period for instance, intellectual work rarely binds philology and philosophy.

For all these reasons, the philosophical manuscript is an odd object that has only recently started to receive proper appraisal. In Europe nevertheless, the creation of archive centers gathering major philosophical data—such as Nietzsche, W. Benjamin or Kierkegaard—has sustained the memory of philosophical writing and enabled such “arches” to cross time waiting for the moment when, partly thanks to the development of digital humanities, these materials could get a much deserved attention. Thanks to the editing of philosophical manuscripts, the information contained by such media beyond the text itself turns out to be manyfold. The ontology that vitalizes and structures the hermeneutical gesture behind the work on manuscripts is indeed different. Such perspective enables to look at the evolution of a theoretical thought as a living and specific adventure, and the history of the discipline a dynamic, manifold and choral process. Still, not all the documents, as dispersed and little known traces of the philosophical practices, can be turned into books and remain hidden to the public eye. But it is beyond doubt that accessing these archives often enables to better understand the appearance, the method, the approach and even the sources, along with the polemical targets and the hints that published books tend to excise or dim.

Often only the specialists working on the critical edition of the works of a thinker-writer, or the archivists in charge of a fund are able to develop knowledge from such materials: working on archives demands time, and it does not match the rhythms imposed today to research and intellectual production. Therefore creativity expressed by researchers as they come up with ad hoc tools to publish or interpret a set of manuscripts has not yet been subjected to a comparative approach aiming at setting common methodological principles. If genetic criticism has developed since the 1970s an important set of tools and philological methodology specific to the study of writers’ manuscripts, little has been done to elaborate guidelines when dealing with philosophical archives.

This conference aims at establishing a dialogue between specialists from various countries and continents who have worked on different corpus so to sketch a few first methodological lines and establish a collaborative pioneer network. The publication of the conference proceedings should be a first cornerstone of this new consortium.
As the history of several philosophical archives and their anchoring in history as such, we hope to shed some light on these places as knowledge sources and field training and to advocate for the inclusion of such materials for a new approach to the history and the exegesis of theory.

V rámci konference se budou pořádat čtyři panely:

1 – Archives’ History/Histories. We welcome contributions dealing with the history of philosophical archives as institutions and how they became embedded in the cultural and social landscape of their time. On the other hand, the history of philosophy that can be reached through working on manuscripts shall be tackled.

2 – Conservation & Edition. The aim is to collect the testimonies of various specialists who have worked as curators and/or editors of philosophical manuscripts to better understand the specific challenges they may have met with each specific theoretical writing.  Issues pertaining to the digitalization of theoretical funds and to the intelligibility of its objects will also be addressed. We welcome papers on paradigmatic cases that can also fit within the 3rd type of propositions below.

3 – Editions & Exegesis: approaches and methodologies. Several contributions and a round table should open common methodological perspectives from the observation of several philosophical corpus. We aim at sketching a guideline applied to philosophical manuscripts, whether from the point of view of interpretation or of publishing.

4 – The Archives of Theory. This last panel aims at collecting propositions dealing with theoretical corpus outside philosophy, sic as literary theory, art history, science history, semiotics… This comparative perspective should bring up the specificities of this type of documents in their relation to the philosophical materials.

Výzva: CEFRES hledá asistenta / asistentku ředitele

Uzávěrka pro podání přihlášek: 27. listopadu 2017 v 17:00
Pracovní smlouva na dobu určitou (1 rok) s možností jednoho prodloužení
Plný úvazek (37 hodin týdně)
Datum nástupu: 1. ledna 2018
Místo výkonu práce: CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1

Asistent(ka) ředitele bude pod vedením ředitele CEFRESu pomáhat ve výkonu jeho funkce.

Náplň práce

  1. spolupráce na organizaci vědeckých aktivit CEFRESu ve spolupráci s českými i zahraničními partnery;
  2. účast na řízení běžného provozu CEFRESu (korespondence, účetnictví, atd.);
  3. správa elektronických sítí (webová stránka, newsletter, blog „Carnet de recherche“, Facebook, atd.);
  4. překlad textů z češtiny do francouzštiny a opačně;
  5. příprava souhrnných poznámek na témata z různých oborů (výzkumné programy a stávající stav výzkumu v humanitních a společenskovědních oborech).

Požadavky a předpoklady

  • vysokoškolské vzdělání v humanitním nebo společenskovědním oboru (ukončené magisterské studium);
  • zkušenosti s administrativou související s organizací vědeckých aktivit a projektů v ČR;
  • znalost českého vysokoškolského systému a jeho institucí;
  • zodpovědnost, pečlivost, pracovitost, zvídavost, přesnost, výborný písemný projev;
  • rodný jazyk čeština nebo slovenština, výborná znalost francouzštiny a angličtiny;
  • znalost práce s počítačem (MS Office, správa internetových stránek apod.).Žádosti (tj. průvodní dopis a strukturovaný životopis) zasílejte do 27. listopadu Claře Royer, ředitelce CERFRESu na adresu clararoyer@cefres.cz. Vybraní kandidáti budou pozváni k ústnímu pohovoru před komisí v týdnu od 4. prosince.

Výzva: ředitel(ka) CEFRESu

Uzávěrka pro podávání přihlášek: 15. října 2017

Definice pozice

Vést, organizovat a spravovat jeden z francouzských výzkumných ústavů v oblasti společenských a humanitních věd působících mimo Francii (UMIFRE). Ústav je zřizovaný a funguje pod vedením francouzského ministerstva zahraničních věcí (MEAE) a CNRS.

Datum nástupu do funkce: 1. září  2018

Více informací k pozici ZDE

Postup výběrového řízení
  • Do přílohy připojte CV, motivační dopis a projekt vedení ústavu v délce max. 3 stran (upřesňující vaše vědecké kompetence, schopnost vedení, zastřešování, a strategii, kterou byste chtěli rozvíjet, jakožto ředitel jednoho z ústavů UMIFRE)