Archiv pro rubriku: Aktivity Platformy CEFRES

CFP: Nové přístupy k dějinám Židů za komunismu

Konference Evropské asociace pro Židovská studia

Uzávěrka pro zasílání abstarktů: konec října 2016
Rozhodnutí o vybraných příspěvcích: konec listopaduu 2016
Datum a místo: 23. – 25. května 2017, vila Lanna, Praha
Jazyk: anglicky
Organizátoři: Kateřina Čapková (Ústav soudobých dějin, AV ČR), Kamil Kijek (Katedra Židovských studií, Vroclavská univerzita), Stephan Stach (Ústav soudobých dějin, AV ČR)

Zkušenost Židů za komunistických režimů ve středovýchodní a východní Evropě byla vášnivě debatovaným tématem v historiografii již od padesátých let. I po kolapsu komunistických režimů dominují ve výzkumu historie Židů v komunistických společnostech politické dějiny a dějiny diplomatických vztahů mezi socialistickými státy a Izraelem. Až teprve v posledních zhruba deseti letech můžeme pozorovat obrat ke komplexnějšímu pohledu na židovskou zkušenost za komunistických režimů.

Pokračování textu CFP: Nové přístupy k dějinám Židů za komunismu

Objevování interdisciplinarity II

Epistemologický seminář CEFRESu

Kde & kdy: v knihovně CEFRESu, Na Florenci 3, ve čtvrtek 3. a 24. března, 7. a 21. dubna a 5. května 2016, od 16:30 do 18 hodin.

Moderátor: Filip Vostal (CEFRES & FLÚ AV ČR).

René Magritte, The treachery of images (This is not a pipe), oil on canvas, 1928-9
René Magritte, The treachery of images (This is not a pipe), oil on canvas, 1928-9

Zatímco v Epistemologickém semináři I. jsme uvažovali o různých pohledech na interdisciplinaritu v širokém teoretickém rámci, současný seminář se bude soustředit na „pragmaticky“, či dokonce prakticky orientované otázky. Doktorandi spolupracující s CEFRESem budou v tomto semestru zkoumat zvolená témata na pozadí různorodých kritických komentářů vzešlých z podzimní části semináře a interdisciplinárních praktik a/nebo diskurzu. Seminář tak představuje unikátní prostředí, ve kterém mohou doktorandi rozvíjet svůj osobitý přístup k interdisciplinaritě a/nebo/skrz specifická témata a výzkumné trajektorie.

Informace naleznete také v kalendáři CEFRESu.

3. března 2016 (Edita Wolf)
The Notion of Interdisciplinarity in The Postmodern Condition

While grand narratives constructed by the means of metaphysical philosophy legitimate the modern condition of knowledge, incredulity toward metanarratives characterizes the postmodern condition. In his seminal text, Jean-François Lyotard explores the process of de-legitimation of knowledge claims vis-à-vis the end of grand narratives and the parallel emergence of a new legitimation secured in terms of performance and efficiency in the field of knowledge production. The system of disciplines rooted in speculative discourse is thereby replaced by practice justifiable only by the principles of performance and efficiency. On the basis of Lyotard’s text a revision is needed in relation to contemporary debates on theory of interdisciplinarity, where interdisciplinarity becomes either a political exigency or a notion that should yield a deeper meaning to the present status of knowledge production. Thus interdisciplinarity seems to work as a substitute for the old philosophical notions that is detached from the actual workings of today’s science. A re-reading of The Postmodern Condition, that is of an announcement of the end of the discipline of philosophy by a philosopher, will bring us to a reflection on interdisciplinarity as a particular practice that would not necessarily entail construction of a discourse of legitimation.


  • Jean-François Lyotard. The Postmodern Condition: A Report on Knowledge. Translated by Geoff Bennington and Brian Massumi. Manchester: Manchester University Press, 1984 [1979]

Read the entire book or alternatively the introduction and pp. 31-70.

24. března 2016 (Mátyás Erdélyi)
Inventing the Right Numbers: Social Statistics, Commercial Reason, and the Public Good

The present seminar session investigates how social statistics were created, comprehended, and used for commercial and public purposes in Dualist Hungary. It explores different modes of quantification, the inter- or pre-disciplinary sights of scientific production, and power relations between competing expert and nascent professions. Central to this line of inquiry is the investigation of relations between statisticians and other notables (i.e. every person worth of attention and involved in the debate, be it a politician, businessman, any type of scholar) inclined to claim authority over the creation and political/economic use of social statistics. This session contributes to the overall discussions on the nature of interdisciplinarity by describing primeval workshops on interdisciplinarity and by showing how the search for timeless truths and objectivity can be deviated by political and economic interests amidst disciplinary competition.


  • Theodore M. Porter. ‘Life Insurance, Medical Testing, and the Management of Mortality.’ In Lorraine Daston (ed). Biographies of Scientific Objects. Chicago: University of Chicago Press, 2000, pp. 226-246.
  • Alain Desrosières. La Politique des Grands Nombres: Histoire de la Raison Statistique. Paris: La Découverte, 1993, pp. 104-111, 182-217, 226-231, 271-276.

7. dubna 2016 (Jana Vargovčíková)
Studying the State through the Scandal: On the Epistemic Value of Transgression

‘In olden days a glimpse of stocking was looked on as something shocking. Now, heaven knows, anything goes.’ (Cole Porter).

Far from being anomalies or mere accidents, transgressions are conditioned and given meaning by norms. Subsequently, norms repeatedly reaffirm their legitimacy and meaning in contrast to transgressions. What is considered as transgression and when transgression gains the potential of being turned into a scandal varies in time and space, as the quote suggests. That is why, given the imbrication of norms and transgressions, social scientists and philosophers have turned to cases of transgression in order to understand order, social norms and institutions, as well as to comprehend the nature of the distinction between the two (e.g. Foucault, Becker, Hughes, Goffman). Leaving normative preconceptions aside, then, a sociologist or political scientist can learn from an anthropologist and treat transgressions in the political realm as indicators of the (symbolic, but not exclusively so) structure of the state. Political scandals as narratives of events labelled as transgressive represent precisely such means of enquiry into how a political body organizes the limits of its norms (De Blic & Lemieux) and into how citizens relate to the political order (Gupta).


  • Damien de Blic & Cyril Lemieux. ‘Le scandale comme épreuve.’ Politix 71 (3): 9–38, 2005.
  • Akhil Gupta. ‘Blurred Boundaries: The Discourse of Corruption, the Culture of Politics, and the Imagined State.’ American Ethnologist 22 (2): 375–402, 1995.
  • Chris Jenkins. ‘Transgression: The Concept.’ Architectural Design 83 (6): 20, 2013.

21. dubna 2016 (Lara Bonneau)
The uses of analogy in human and social sciences

It is possible to conceive transdisciplinarity as sharing of objects or methods by several disciplines. Besides objects and methods, it can also be – and this might be its first form – the sharing of a common lexicon. The tendency of certain human sciences – philosophy in particular – to use concepts elaborated by other disciplines in other contexts was sharply criticized by Alan Sokal in 1994, in what remains known as the Sokal Affair. The physicist tried to discredit the way certain philosophers were using concepts that belonged to the natural sciences, showing their ignorance about the real meaning of these concepts in their original field and thereby reducing their work to vain language games. Indeed, the use of analogy and metaphor in the human sciences can be put into question. During this session, I will try to show that, if it is not without danger, the use of analogy and metaphor is inherent to the scientific activity, which can moreover be both legitimate and fruitful. I will start with a concrete example: the way the art historian Aby Warburg uses analogy and metaphors from the natural sciences. I will then rely on a more reflexive text about the legitimacy of this method entitled Théorie de l’acte analogique in Simondon’s L’individuation à la lumière des notions de forme et d’information.


  • Gilbert Simondon. L’individu et sa genèse physico-biologique. Paris: PUF, 1964, pp. 264-268.
  • Alan Sokal. ‘A Physicist Experiments with Cultural Studies.’ Lingua Franca May/June 1996, available at:
  • Aby Warburg. Miroirs de faille, A Rome avec Giordano Bruno et Edouard Manet. Paris: Presses du réel/L’écarquillé, 2011, pp. 62, 64.

5. května 2016 (Monika Brenišínová)
Architecture and Art as Historical Sources: On the Borders of Humanities and Social Sciences

In various theoretical discussions on architecture, we may notice that there is not a singular way of approaching it. From the classical perspective of the history of art classical art historical perspective, it is possible to identify at least three basic methods of inquiry: archaeological building survey („Bauforschung“, A. von Gerkan, in Czech “SHP”, D. Líbal); style-critical and style-historical analyses (H. Wölfflin, H. Focillon, M. Dvořák); semantic analysis (G. Passavant, E. Hubala). When we consider art in general, things however get even more complicated. If we take into account the fact that even among historians of art a consensus about the definition of art as such does not exist, what will happen when we will look at art from the perspective of another scientific discipline? When we conceive art as an historical source, traditional art historical categories such as the aesthetic point of view, the author’s fantasy, the styles or commonplaces (loci communes) quickly lose their significance. Moreover, historical work with visual sources is largely interpretative and requires a significantly critical approach. Thus we suddenly find ourselves on the borders of humanities and social sciences. And it is exactly such space, outside the frontiers of clearly defined disciplines, where the space and time change their shapes and where other disciplines – such as anthropology – can be brought into play.


  • Clifford Geertz. ‘Art as Cultural System.’ MLN 91(6): 1473–1499, 1976.
  • George Kubler. ‘History: Or Anthropology: Of Art?’ Critical Inquiry, 1(4): 757-767, 1975.

Modernizace v 19. století ve střední Evropě

Kurz vyučovaný Mátyásem Erdélyim, doctorandem CEFRESu

"Locomotive en grève"
“Locomotive en grève” – une du journal satirique “Kakas Márton”, 24 avril 1904.

Katedra historické sociologie Fakulty humanitních studií (FHS UK). Ouvert aux étudiants de licence et de Master.

Horaires et lieu : le mardi, de 15h30 à 16h50, à Jinonice, salle  Y2083.

Voir la présentation et la bibliographie (en anglais) ici.


Le propos de ce cours est de familiariser les étudiants avec les problèmes et sujets majeures de l’histoire de l’Europe centrale dans le long XIXe siècle. On suit un plan thématique au croisement de l’histoire sociale et de la sociologie historique, sans égards pour la chronologie ou l’exhaustivité. Chaque section commence par la présentation de concepts théoriques fondamentaux, suivie d’un débat à partir des lectures proposées. Le programme se concentre sur des problématiques en lien avec les changements sociaux et économiques qui eurent cours en Europe centrale lors du XIXe siècle. Le concept-clé de la discussion est celui de “théorie de la modernisation” et les diverses facettes de la modernisation comprises comme un procédé de changement socio-économique dans la période étudiée. Au lieu d’interpréter la “modernisation” comme un modèle de développement normatif, ce cours veut montrer comment la modernisation peut être analysée comme un procédé hétérogène et non linéaire, qui dénote toujours la possibilité de replis, comme le révèle l’histoire de l’Europe centrale, et contient un mélange d’éléments “traditionnels” et “modernes”.

Contrôle des connaissances

Assiduité aux cours. Présentation sur un sujet choisi de 10 à 15 minutes, accompagnée d’un travail écrit (1 500 mots) à la fin du semestre.


Dne 7. a 8. října 2015 bylo zahájeno fungování „Platformy CEFRES“ a nových prostor CEFRESu v budově Akademie věd České republiky. Ta nechala postavit zcela novou knihovnu, která se, kromě 6000 knižních titulů, stane útočištěm také pro tým CEFRESu a pro pražské frankofonní čtenáře.

IMG_0571Nový  prostor byl slavnostně otevřen 7. října v 17 hodin za účasti velvyslance Jeana-Pierra Asvazadouriana, předsedy AV ČR Jiřího Drahoše, rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy, partnerů z CNRS Pascala Martyho a Diane Brami. Ministerstvo zahraničních věcí ve Francii zastupoval Philippe Devaud. Hojnou účast naplnili kolegové ze tří institucí Platformy CEFRES, mezi nimi Lenka Rovná, prorektorka pro evropskou problematiku Univerzity Karlovy a Pavel Baran, místopředseda Akademie věd ČR.

IMG_0743Dvůr domu v ulici Na Florenci 3 se tak stal symbolem posíleného spojení mezi Francií a Českou republikou, neboť knihovna CEFRESu teď hledí přímo na knihovnu Ústavu pro českou literaturu! Centrum je nyní, poté, co vyvinulo svou vědeckou síť a zformovalo dvě generace výzkumníků v srdci Evropy, silně zakotveno do českého akademického prostředí, v těsném sousedství Ústavu pro českou literaturu, Etnologického ústavu, Kabinetu pro klasická studia a Masarykova ústavu.

Tým CEFRESu se přemístí do svých nových prostor v prosinci 2015, kde vedle knihovny bude mít k dispozici ještě dvě kanceláře ve 4. patře budovy. Akademie věd dále navíc poskytla další pracovní místo pro badatele CEFRESu ve druhé budově v Národní ulici číslo 18, v Ústavu státu a práva, 10 minut od svého hlavního sídla!

IMG_0965Slavnostní zahájení Platformy proběhlo na třech místech, které patří jejím partnerům. V 18h se na Velvyslanectví Francie v Praze shromáždila celá řada partnerů CEFRES, především univerzity v Brně, Pardubicích, Hradci Králové a v Ostravě, jež připomněly, že Platforma nestojí ve své snaze o česko-franouzskou spolupráci sama. Účast a proslov místopředsedy vlády pana Pavla Bělobrádka ukázal angažovanost vlády a její podporu humanitních a společenských věd a zájem o rozvíjení česko-francouzských vztahů.

Prohlédněte si zprávu o události:

Zahajující koference sociologa Bernarda Lahire, profesora na ENS v Lyonu se konala 8. října v 16h v krásném VlBernard_Lahire_1asteneckém sále Karlovy Univerzity. Bernard Lahire v ní vyzdvihl význam interdisciplinárních přístupů k výzkumu o společenském světě, od dějin umění po biologii a neurovědu. Videozáznam konference je dostupný na novém Youtube kanálu CEFRES!


Výzkumný seminář IMS FSV UK a CEFRESu: Mezi disciplínami a areály


Between Disciplines and Areas

Monthly Research Seminar IMS FSV UK-CEFRES

Academic work has long been divided according to disciplines, which can be considered as the major reference frame of the university. Despite this long-lasting management of scientific activities, many researchers consider such a frame a contrived constraint, especially since scientific objects themselves proceed from the defining of a specific problematic, to which a proper methodology is to be applied to solve it. The uneasiness surrounding the debate on disciplines is increased by two factors: their growing fragmentation into subdisciplines and the rise of the new paradigms of trans- and interdisciplinarity within all research fields.

The research seminar Between Disciplines and Areas aims at discussing this development through the presentation of the research with which scholars of the IMS and the French Research Center in Humanities and Social Sciences (CEFRES) are engaged. Indeed, they are used to working within two frames: the area (or “territory”), which places the research object in a specific context, and the discipline, which constitutes the theoretical backbone of the inquiry. Traditionally area and discipline are divided along the line drawn between empirical and theoretical approaches. This border prompts two main questions: To what extent does a theoretical frame fit to objects in context? And on the other hand, can empirical outcomes provide a more comprehensive understanding?

By presenting their research in situ, scholars are invited to reflect upon the connection between their discipline(s), object and research field. They should therefore elaborate on the methodological inputs and theoretical framework of their researches.

See the program on CEFRES agenda

Česko-francouzský historický seminář FF UK & CEFRES

Od roku 2007 je CEFRES partnerem Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, s nímž se společně podílí na organizaci česko-francouzského historického semináře. Tento seminář, který se koná každý týden, je otevřený českým frankofonním studentům a fracouzským studentům v rámci programu Erasmus a nabízí přednášky francouzských historiků týkající se hlavního tématu daného semestru.

Téma zimního semestru 2015/2016 je: “Cestování a komunikace”.

Viz program v rámci kalendáře událostí CEFRESu.

Program historického semináře a ateliér na ZS 2015/2016

Více na webu Filozofické fakulty UK.