Archiv autora: Claire Madl

CFA: Zvláštní cena Platformy CEFRES 2019

za nejlepší článek (publikovaný v angličtine nebo ve francouzštině) v oboru společenských a humanitních věd v rámci Ceny Jacquese Derridy 2019

Uzávěrka pro podání přihlášek: 26. dubna 2019
Odměna: 213 Kč (9 261 Kč)
Slavnostní udělení ceny: 26. června 2019
Jazyk přihlášek: anglicky

Zvláštní cena Platformy CEFRES je součástí Ceny Jacquese Derridy, zavedené Mgr. Karlem Janečkem, MBA, PhD. a Velvyslanectvím Francouzské republiky v České republice, jejímž smyslem je ocenit nejlepší výzkumné práce českých studentů doktorského studia v oblasti společenských a humanitních věd.

Zvláštní cena Platformy CEFRES se zrodila z přání podpořit mladé vědce z České republiky, kteří se snaží prosadit svůj výzkumný projekt v rámci evropských i mezinárodních kruhů. Cílem iniciativy je odměnit článek z oboru společenských a humanitních věd publikovaný v odborném recenzovaném časopise

Platforma CEFRES od roku 2014 sjednocuje Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách, Akademii věd České republiky a Univerzitu Karlovu v Praze na bázi jednotné vědecké spolupráce.

Mladí badatelé ze všech vědních oborů v rámci společenských a humanitních věd se mohou ucházet o tuto zvláštní cenu Platformy CEFRES, ať už je jejich předmět výzkumu jakýkoliv.
Uchazeči mohou posílat přihlášky přímo na adresu platformaward@cefres.cz

Podmínky přijetí:

  • zapojit se mohou čeští a slovenští badatelé, jejichž doktorské studium právě probíhá na jedné z univerzit v České republice, nebo kteří obhájili disertační práce v roce 2011 a později na jedné z univerzit v České republice
  • předložení jednoho článku publikovaného ve francouzštině nebo v angličtině v odborném recenzovaném časopise, jenž je součástí databáze Web of Science nebo Scopus nebo se nachází v seznamu vědeckých časopisů European Reference Index for the Humanities and Social Sciences (ERIH plus)
  • publikování tohoto článku mezi lety 2016 a 2019 (články teprve přijaté k publikaci budou ze soutěže vyřazeny, neboť soutěž probíhá každoročně)
  • předložení jediného článku: veškeré přihlášky obsahující dva a více článků budou vyřazeny ze soutěže

Přihlášky

Děkujeme za zaslání náležitě vyplněných následujících informací:

  • Jméno a příjmení
  • Datum a místo narození
  • Soukromý email
  • Číslo soukromého telefonu
  • Adresa
  • Pracovní email
  • Číslo pracovního telefonu
  • Adresa zaměstnání
  • Název disertační práce
  • Datum obhajoby práce (již proběhlé nebo nadcházející)
  • Rok zápisu k doktorskému studiu a fakulta
  • Vedoucí práce
  • Obor(y)

Přihláška musí dále obsahovat:

  1. vědecký životopis včetně seznamu publikací
  2. separát článku přihlášený do soutěže (pouze jeden článek; přihlášky obsahující dva a více článků budou ze soutěže vyřazeny)
  3. kompletní bibliografické údaje a krátké resumé článku ve francouzštině nebo v angličtině. Prosíme o uvedení ve které (kterých) z databází je časopis uveden (Web of Science, Scopus, ERIH plus)
  4. text v angličtině, který vysvětlí výjimečnost a perspektivy výzkumu přihlášeného článku

Výherce ceny bude vybrán interdisciplinární porotou zahrnující představitele Platformy CEFRES v čele s ředitelem CEFRESu. Výsledky výběrového řízení budou zveřejněny 14. června 2019. Od výherce ceny se očekává účast na slavnostním předání ceny.

Cenu podpoří Mgr. Karel Janeček, MBA, PhD. Předání ceny proběhne 26. června 2019 v Pantheonu Národního muzea, a to ve stejný čas jako předání ostatních vědeckých cen francouzského velvyslanectví.

Claire Madl – CV & výzkum

Zástupce ředitele a vedoucí knihovny CEFRESu

VZDĚLÁNÍ

  • 2007 – Doktorát z oboru historie: « Historie, texty, dokumenty » na École pratique des hautes études (Paříž), s vyznamenáním (mention très honorable avec les félicitations du jury).
  • 2000 – D.E.A. (Diplôme d’études approfondies – ie. Master), « Historie a civilizace knihy » na École pratique des hautes études (Paříž).
  • 1993 – Diplôme supérieur des sciences et techniques de l’information et de la documentation [Vyšší diplom informačních a dokumentačních věd a technik – ie. Master] v Institut national des techniques de la documentation (INTD Národní institut dokumentačních technik), Conservatoire national des arts et métiers (CNAM), Paříž
  • 1991 – Maîtrise [zakončení 4. ročníku] v historii na Univerzitě Paris IV-Sorbonne.

ZAMĚSTNÁNÍ

Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES, Praha)

Správa výzkumu
Od 2018 – podíl na organizace vědeckého života ústavu a rozvoj platformu pro vědeckou česko-francouzskou spolupráci: Platforma CEFRES

Publikace a komunikace
Od 2006 – Výkonná redaktorka všech publikací, tištěných (sériových a monografických) a elektronických (webové stránky, blog, správa ediční řady na e-archiv CNRS: HAL-SHS)
Zodpovědná za správu účtů na sociálních sítích, vědeckého blogu a účast na publikace na trojjazyčném institucionálním webu.

Knihovnictví a správa vědecké informace
Od 1994 – Vedoucí knihovny zodpovědná za akvizice, elektronické zdroje, správu knihovnického systému, zpracování katalogu, zpřístupnění fondu, vztahů se čtenářstvem, valorizaci (organizace veřejných prezentací novinek).

SOUČASNÁ VÝZKUMNÁ ČINNOST

Spoluvedení projektů

2015-2019 – Budování národa čtenářů: aktéři, firmy a sítě v Čechách 1740-1848, projekt financován Grantovou agenturou ČR (č. 15-22253S 2015-2017) Příjemce: Ústav pro českou literaturu AVČR; řešitelka ve spolupráci s M. Wögerbauerem, PhD. a P. Píšou.

Účast na výzkumné projekty

  • Od 2018 – „Krásný Dvůr v kontextu evropských krajinářských parků“. projekt financován Grantovou agenturou ČR (č. 18-07366S 2018-2020). Příjemce: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. (PI RNDr. & PhDr. Markéta Šantrůčková, PhD.) účast za FF UK pod vedením doc. Zdeňka Hojdy.
  • Od 2018 – „Reading Europe Advanced Data Investigation Tool“ (READ IT) v rámci H2020 projekt « JPI Cultural Heritage ». Leader Investigator: Brigitte Ouvry-Vial, Universita Le Mans ; PI pro ČR Michael Wögerbauer, Ústav pro českou literaturu AV ČR.

SEZNAM PUBLIKACÍ

Knihy

  • Buchwesen in Böhmen. Wiesbaden, Harrassowitz à paraître en 2019. avec Petr Píša et Michael Wögerbauer.
  • Budování národa čtenářů. Sítě, podniky a protagonisté knižního trhu v Čechách (1749–1848). [La construction d’une nation de lecteurs]. Acteurs, entreprises et réseaux du livre en Bohême 1749-1848] Prague, Academia-Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i., à paraître en 2019. avec Petr Píša et Michael Wögerbauer.
  • « Tous les goûts à la fois ». Les engagements d’un aristocrate éclairé de Bohême, Genève, Droz, 2013, 467 p. ISBN 978-2-600-01357-4

Články ve vědeckých časopisech

  • « Advertising strategies of publishers towards a widened and diversified readership. The example of Bohemia », Dějiny, teorie, kritika, 2018-1, s. 69-98.
  • « Organizace tisku učebnic v Čechách. Přizpůsobení jedné tereziánské reformy », Cornova vol. 7, n° 17, 2017, p. 57-71.
  • « Strasbourg et l’exportation des livres vers l’Est de l’Europe au XVIIIe siècle » Histoire et civilisation du livre, XI, 2015, p. 111-128.

Články v knihách nebo ve sbornících

  • « Langue et édition scolaire en Bohême au temps de la réforme de Marie-Thérèse. Retour sur une grande question et de petits livres ». In : Ex Oriente Amicitia. Mélangues offerts à Frédéric Barbier à l’occasion de son 65e anniversaire (dir. C. Madl, I. Monok), Budapest, Magyar Tudományos Akadémia Könyvtar és Információs Központ (coll° L’Europe en réseaux = Vernetztes Europa. VII), 2017 s. 235-265. DOI 10.14755/BARBIER.2017.9
  • « La littérature pédagogique disponible à Prague à l’époque de la réforme de l’enseignement élémentaire (1775-1815). Quelle place pour les auteurs français ? » In: La France et l’Europe centrale. La construction des savoirs réciproques à travers l’enseignement. (dir. Antoine Marès, Jiří Hnilica), Pardubice (CZ), Univerzita Pardubice, 2017, . ISBN 978-80-7560-110-0
  • « Perný rok knížete Fürstenberga. Cenzura a proměna veřejnosti na sklonku vlády Marie Terezie“. In (M. Wögerbauer, P. Píša, P. Šámal et al.) V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře. 1749–2014, Praha, Academia – Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i., 2015, s. 165-177.

Recenze

  • Veronika Čapská: Mezi texty a textiliemi. (Swéerts)-Šporkové, textové praxe a kulturní výměna na přelomu baroka a osvícenství. Praha, Scriptorium 2016, 326 s. Česká literatura č 4, 2017, s. 608-611.
  • « De l’argile au nuage. Une archéologie des catalogues (IIe millénaire av. J.-C. – XXIe siècle). [Paris / Genève] : Bibliothèque Mazarine / Bibliothèque de Genève / Éditions des Cendres, 2015 ». Histoire et civilisation du livre č. 12, 2016, s. 462-469.

Překlady

  • Daniel Špelda, « Les soleils et leurs observateurs au XVIIe siècle » Revue des Questions Scientifiques, 2018, 189 (4), s. 531-577.
  • Klára Benešovská, « Ce qu’il advint de l’architecture gothique à la cour de Charles IV et de Venceslas IV », in Qu’est-ce que l’architecture gothique ? essais (dir. Arnaud Timbert), Lille, Presses du Septentrion (Architecture et urbanisme), 2018, 181-209. ISBN : 978-2-7574-2384-4
  • Petra Trnková, « Les photographes au service de l’aristocratie. Représentation visuelle du domaine des Buquoy à l’époque du comte Georg Johann Heinrich Longueal de Buquoy (milieu du XIXe siècle) » Austriaca (dir. M. Faber M. Ponstingl), n° 83, 2018.

Viz celý CV a seznam publikací zde.

Maurice Merleau-Ponty: fenomenologie a literatura

Vyučující: Benedetta Zaccarello (CNRS / CEFRES)
Zápis: obor Německá a francouzská filozofie, FHS UK
Kdy a kde: ve čtvrtek 4/4, 11/4, 25/4, 9/5, 16/5, 23/5, 11:00–12:20, CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Jazyk: francouzština

Sylabus

Élu à la chaire de Philosophie du Collège de France en 1952, Maurice Merleau-Ponty dispensa pendant sa première année d’enseignement le cours intitulé Recherches sur l’usage littéraire du langage. Ces leçons permettent de mieux comprendre le rôle joué par la littérature dans la philosophie de Merleau-Ponty, notamment en ce qui concerne l’élaboration d’une nouvelle méthodologie phénoménologique en dialogue avec (et en opposition à) la pensée critique de Sartre. L’étude de ces textes, ainsi que leur comparaison avec le projet laissé inachevé et publié posthume sous le titre de La Prose du monde, nous aidera à mieux comprendre l’évolution de la pensée de Merleau-Ponty ainsi que le débat philosophique de l’époque sur la question de la littérature.

Kulturní průmysl: Benjamin, Adorno, Horkheimer, Marcuse a Kritická teorie medií. 2.

Vyučující: Benedetta Zaccarello (CNRS / CEFRES)
Zápis: obor Německá a francouzská filozofie, FHS UK
Kdy a kde: ve středu 3/4, 10/4, 24/4, 15/5, 22/5, 9:30–12:20, CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Jazyk: francouzština

Sylabus
À travers la lecture de textes de Walter Benjamin, Max Horkheimer, Theodor W. Adorno et Herbert Marcuse, ce cours propose de comprendre les usages contemporains de la communication de masse en tant que résultat des transformations historiques des dynamiques collectives liées à l’art, l’échange, le savoir et la communication. Nous utiliserons ces textes écrits entre 1925 et 1966 pour comprendre les bases de la théorie critique des médias produite par ces penseurs proches de l’« École de Francfort » dans leur rapport à l’histoire de la culture européenne de cette époque et à l’évolution des technologies de la communication au XXe siècle.

Dekonstrukce a fenomenologie

Vyučující: Thomas Mercier (CEFRES / UK)
Zápis: Department of German and French Philosophy, FHS UK
Kdy a kde: ve čtvrtek 9:30–12:20, CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1 (data budou upřesněna)
Jazyk: francouzština

Sylabus

Starting with Jacques Derrida’s very first publications, the basic tenets of deconstruction were elaborated through a complex dialogue, loving but antagonistic, with phenomenology. In this course, we will examine this tumultuous relationship, and will emphasise deconstruction’s paradoxical indebtedness to phenomenological thought. We will carry out a transversal and selective reading of Derrida’s œuvre by engaging with texts he devoted to mainly five authors, phenomenologists or heirs of the phenomenological tradition: Husserl, Heidegger, Levinas, Merleau-Ponty and Patočka. Each of these readings will be focused around one or two specific notions: speech and writing (Husserl), language and technics (Heidegger), violence and alterity (Levinas), Europe and responsibility (Patočka), body or corporeity, and the world (Merleau-Ponty).

The course will thus deal more particularly with the problematics of inheritance and reading, and will provide a presentation of Derrida as a reader and as a paradoxical heir, both faithful and unfaithful, of phenomenological authors.