Archiv autora: Adela Landova

Platforma CEFRES získala „Consolidator grant“ Evropské rady pro výzkum (ERC)

Po dvou letech příprav získal výzkumný tým „Tandem“ Platformy CEFRES pod vedením antropologů Luďka Brože a Virginie Vaté prestižní „Consolidator grant“ Evropské rady pro výzkum (ERC). Tento úspěch je důkazem vysoké kvality francouzsko-české spolupráce ve výzkumu v oblasti humanitních a společenských věd. Zdůrazňuje také klíčovou roli Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES) jakožto inkubátoru evropských projektů.

Luděk Brož, výzkumný pracovník Etnologického ústavu AV ČR a CEFRES

Evropská rada pro výzkum zveřejnila dne 10. prosince 2019 seznam výzkumných projektů, které prestižní ERC konsolidační grant obdržely. Antropolog Luděk Brož, výzkumný pracovník Etnologického ústavu Akademie věd České republiky a Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES), získal na svůj projekt zabývající se vztahy mezi lovci, divokými prasaty a biologickou bezpečností grant ve výši 2 milionů EUR.

Tento projekt, vytvořen ve spolupráci s výzkumnou pracovnicí Národního výzkumného centra ve Francii (CNRS), Virginie Vaté, je výsledkem úzké spolupráce mezi CEFRES, CNRS, Akademií věd ČR a Univerzitou Karlovou, sdruženými v „Platformě CEFRES“, jejichž partnerská smlouva byla prodloužena 6. listopadu 2019. Výzkumný tým, Luděk Brož a Virginie Vaté, připravoval tento projekt v rámci programu „Tandem“ poslední dva roky (2018-2020). Vytvořili mezinárodní síť a uspořádali několik mezinárodních vědeckých konferencí.

Veterinární lékařství, myslivost a divoká prasata spojuje mezinárodní etnografický výzkum. V následujících pěti letech se Luděk Brož se svým týmem zaměří na konflikty, ke kterým vedl nejdříve velký nárůst počtu divokých prasat v Evropě a potom jejich následné ohrožení africkým morem.

Obsah obrázku patro, zeď, muž, interiér

Popis byl vytvořen automaticky
Mezinárodní konference „Emigrating Animals and Migratory Humans: Belonging, Prosperity and Security in More-Than-Human World“ pořádaná 10. a 11. září 2019 v CEFRES (Praha). Zleva: Jérôme Heurtaux, ředitel CEFRES, Virginie Vaté, výzkumná pracovnice CNRS a CEFRES, a Giovanna Capponi, postdoktorandka programu „Tandem“.

Africký mor prasat je považován za jednu z nejzávažnějších zvířecích chorob současnosti, která se sice nepřenáší na lidi, ale ve většině případů vede ke smrti nakaženého prasete, ať už divokého nebo domácího. Tento virus je velmi odolný a relativně snadno se šíří přímým kontaktem s nakaženým zvířetem, s těly infikovaných uhynulých zvířat či jejich tělními tekutinami. Účinná vakcína dosud neexistuje, což ohrožuje celosvětový chov prasat a může mít zásadní ekonomické dopady.

Šíření choroby napříč Evropou a Asií začalo v roce 2007 v Gruzii. Dnes je nemoc rozšířená od Číny až po Polsko a je příčinou výrazných geopolitických změn. Polsko v loňském roce uvažovalo o vztyčení plotu na hranicích s Ukrajinou a Běloruskem, Dánsko takový plot právě dokončuje po celé délce hranice s Německem. “S odkazem na biologickou bezpečnost se třicet let po pádu železné opony vztyčují hraniční ploty uprostřed Schengenského prostoru,” upozorňuje Luděk Brož.

V rámci ERC projektu bude Luďka Brože zajímat, jak se ohrožení prasat promítá v lovecké komunitě. Ta napříč Evropou čítá zhruba sedm milionů především amatérských lovců a v současnosti znovu hledá svou roli a hájí svou společenskou přijatelnost, často v dialogu s veterinární epidemiologií.

Projekt podle autora „otevře nový empirický a teoretický pohled na fenomén lovectví,” protože hrozba afrického moru prasat transformovala divoké prase do jakéhosi “trójského koně”, který může umožnit šíření nákazy napříč evropským kontinentem.V tomto kontextu se “soutěž člověka a divokého prasete o území a zdroje stala válkou o divoké prase, ve které je ve hře masové vybíjení, uzavřené zóny či hraniční ploty,” vysvětluje vědec.

Jako inkubátor projektu posloužil dvouletý program TANDEM, který na Platformě CEFRES podporuje úzkou spolupráci jednoho vědce z AV ČR a jednoho vědce z CNRS při přípravě ambiciózního projektu.

Univerzita Karlova podporuje tým financováním jedné postdoktorandské pozice. V roce 2020 se nový výzkumný tým „Tandem“ sdruží v CEFRES na další dva roky. Spojí výzkum Michèle Baussant, antropoložky, výzkumné ředitelky CNRS a odbornice v oblasti migrace, Johany Wyss, doktorky na Oxfordské univerzitě a antropoložky na AV ČR, a Marie Kokkinou, postdoktorandky. Jejich projekt s názvem „The Europe of Resentment. A Confederation of the Vanquished“ (Evropa odporu. Konfederace poražených) se zaměří na paměti několika národnostních menšin a vysídlených populací v Evropě po válce či dekolonizaci. Tento projekt je zcela v souladu s vědeckou politikou CEFRES a svou aktuálností odkazuje na současné migrace v Evropě.

Více informací naleznete na:

https://boar.hypotheses.org

Tým výzkumných pracovníků CEFRESu 2018/2019

Aníbal Arregui

Kontakt: anibal.arregui(@)cefres.cz

je výzkumným pracovníkem na Universitě v Barceloně (Department of Social Anthropology), na Vídeňské univerzitě (Department of Social and Cultural Anthropology, a přidruženým k CEFRESu v rámci programu TANDEM (projekt Zdivočelí divočáci). Jeho výzkum nazvaný Divoká prasata ožívají: Luky a šípy v evropské ekopolitice spadá podvýzkumnou osu 2.

Daniel Baric

Daniel Baric studied History and completed German, Slavic and Hungarian studies in Paris, Berlin and Budapest. A former associate professor at the Department of German studies of Tours University, he is currently working at the Department of Slavic studies of Sorbonne University and is since January 2019 associated to CEFRES.
His researches focus on cultural transfers and interculturality in Central Europe, especially within the Habsburg Empire and contributes to research areas 1 and 3.

Ludĕk Brož

Kontakt: broz(@)eu.cas.cz

od února 2018 je výzkumným pracovníkem na poloviční úvazek v CEFRESu v rámci programu TANDEM (projekt Zdivočelí divočáci), jehož je zakladatelem. Jeho výzkum spadá pod výzkumou osu 2.

Giovanna Capponi

Kontakt: giovanna.capponi(@)cefres.cz

působí od 7. ledna 2019 do 31. prosince 2019 působí jako postdoktorandka v CEFRESu díky spolufinancování z fondu Univerzity Karlovy na podporu pobytů zahraničních výzkumníků. Její výzkum probíhá v rámci programu TANDEM (projekt Zdivočelí divočáci) a spadá pod výzkumnou osu II.

Paul G. Keil

Kontakt: paul.keil(@)cefres.cz

je od ledna 2019 postdoktorandem CEFRESu a člen výzkumného programu TANDEM Zdivočelí divočáci. Jeho výzkum se zaměřuje na vztahy lidí a divokých prasat v Austrálii.

Chiara Mengozzi

Kontakt: chiara.mengozzi(@)cefres.cz

je od 1. ledna 2018 výzkumnou pracovnicí přidruženou k CEFRESu. Její výzkum nazvaný Animal Matters: tázání se po antropologických rozdílech a literarních normách spadá pod výzkumnou osu 2.

Thomas C. Mercier

Kontakt: thomas.mercier(@)cefres.cz

od 1. ledna 2018 je postdoktorandem v CEFRESu díky spolufinancování z fondu Univerzity Karlovy na podporu zahraničních výzkumníků. Od března 2018 je členem Pracoviště oboru Německá a francouzská filosofie na FHS UK. Jeho výzkum nazvaný Derridovy Evropy: Dekonstrukce, marxismus, demokracie spadá pod výzkumnou osu 1.

Kannan Muthukrishnan

od března 2018 je výzkumným pracovníkem přidruženým k CEFRESu v rámci programu s názvem “Archivy a Interkulturalita”. Je výzkumníkem ve Francouzském institutu v Pondicherry, Indie.

Fedora Parkmann

Kontakt: fedoraparkmann(@)aol.com

je od ledna 2019 postdoktorandkou Ústavu dějin umění AV ČR a přidruženou výzkumnicí CEFRESu. Její výzkumný projekt s názvem “A Transnational Perspective on Czech Social Photography. A Case Study of Czech International Exhibitions 1933-1934 between Germany, France and the USSR” spadá pod výzkumnou osu 1.

Marianna Szczygielska

Kontakt: szczygielska(@)cefres.cz

byla v roce 2018 je postdoktorandkou v Etnologickém ústavu AV ČR a dnes je přidružená k CEFRESu v rámci projektu TANDEM – Zdivočelí divočáci. Je postdoktorandkou v Max Planck Institute for the History of Science, Department III Artifacts, Knowledge, Action. Její výzkum nazvaný Divoká prasata a pyšní sloni: rozvoj přirozených prostředí zvířat ve střední Evropě spadá pod výzkumnou osu 2.

Virginie Vaté

Kontakt: virginie.VATE(@)cnrs.fr

výzkumná pracovnice v CNRS přidružená k CEFRESu od února 2018 v rámci programu TANDEM (projekt Zdivočelí divočáci). Její výzkum spadá pod výzkumnou osu 2.

Benedetta Zaccarello

Kontakt: benedetta.zaccarello(@)cefres.cz

výzkumná pracovnice v CNRS přidružená k CEFRESu od 1. ledna 2017. Zabývá se tématem Hybridizace paradigmat a cirkulace tradic v rámci psaní současné filosofie, které studuje prostřednictvím archivního výzkumu manuskriptů filosofa Jana Patočky a Aurobinda Ghose. Její projekt spadá pod výzkumnou osu 1.

CFP: Worker Photography in Museums: History and Politics of a Cultural Heritage in East-Central Europe

International Workshop

Datum a místo: 27. února 2020, Praha
Deadline pro zasílání přihlášek: 15. listopadu 2019
Organizátoři: ÚDU AV ČR a CEFRES
Ve spolupráci s: ÚSD AV ČR a Université Paris-Nanterre
Jazyk: angličtina

Interwar East-Central Europe gave rise to an international movement of left-wing activist photographers, whose aim was to expose the workers’ living and working conditions through mass-produced documentary photographs. Despite growing research in the wake of the landmark exhibition “The Worker Photography Movement” in Madrid in 2011, we still have difficulties grasping this photographic production in its full scope because the conditions in which it was preserved and transmitted over generations have not been systematically explored.

Originally, social, proletarian, or worker photography, as named by its proponents, was presented by the Communist propaganda as a weapon in the class struggle. It was meant to supply left-wing printed media with images documenting the life of workers in order to counteract the influence of “bourgeois” illustrated magazines. Therefore, some of the photographs were kept in the picture archives of newspapers, while others remained in the hands of their authors. The Nazi occupation of Europe brought about a shift in the conservation of worker photography by leading the Communists to hide or to destroy archives that were deemed compromising. As a result, picture archives in journals such as Arbeiter Illustrierte Zeitung in Germany, Regards in France or Rudé Právo in Czechoslovakia, as well as other archives of press agencies and leftist organizations across Europe, disappeared.

After World War II, however, many of these photographs resurfaced and were granted a second life. Some were moved to documentary collections of the Communist historical museums which blossomed in countries of the Eastern Bloc in the 1950s, while others were included in the photographic collections founded in art museums from the 1970s. Such transfers brought about shifts in the status and uses of these images. Worker photographs turned into historical documents or works of art, despite having been originally conceived of as news or reportage photography and mass-reproductions. Having become cultural objects in their own right, they were used for political or historical purposes. Today, this visual material still raises issues of status and past political uses, which art and history museums in East-Central Europe have to address through new museum practices.

This international workshop examines the legacy of worker photography as museum object, cultural heritage and history in East-Central Europe from 1945 until today. How was worker photography preserved, historized, and mediated in East-Central European museums? The goal is to provide a multifaceted perspective on worker photography by confronting its political and historical uses and its musealization (van Mensch 1992) after 1945 on the one hand, and the memory issues it raises today on the other.

The workshop is part of the interdisciplinary and international sessions organized by the Photography Research Centre at the Institute of Art History of the Czech Academy of Sciences (https://www.udu.cas.cz/en/photography-research-centre/). Established in 2018, the Centre ambitions to become a singular platform for interdisciplinary research in the Czech Republic, with the objective of overcoming national, branch-based and mono-institutional approaches of photography and photographic history in Central Europe.

Papers are sought on worker photography in museum collections in East-Central Europe, addressing the following questions :

  • Contextual and ethical reasons that led to conserving worker photography;
  • Actors and institutions involved in this process;
  • Conservation and cataloguing procedures (themes, metadata and documentation);
  • Exhibition, mediation and display practices;
  • The political, ideological and cultural uses of worker photography in museums;
  • Historiography: uses of worker photographs as illustrations of official narratives, or worker photography histories, be they local or transnational;
  • Worker photography as evidence, historical document, work of art;
  • Shifts observed: from the private to the public sphere, from one medium or format to another;
  • Material forms: analogue (prints, photomechanical reproductions) or digital;
  • International exchanges between institutions and circulation of photographs;
  • Comparative outlooks on worker photography collections in East-Central Europe and beyond.

This call for papers welcomes presentations from scholars, curators, archivists and collection managers who engage with the questions of the preservation, collection, exhibition and historiography of worker photography in East-Central European museums after 1945.

Deadline for submissions: 15 November 2019

Paper proposals: abstract of up to 300 words for 20 minute talks and a short biography (c. 150 words) can be sent to Fedora Parkmann (parkmann@udu.cas.cz).

Conferences costs: Help with travel and accommodation costs may be offered to participants who are not able to secure funding from their institutions.

The workshop will take place in Prague on 27 February 2020 at the CEFRES (French Research Center in Humanities and Social Sciences). The workshop language is English.

Organization:

  • Fedora Parkmann (Institute of Art History, Czech Academy of Sciences/CEFRES)
  • Christian Joschke (Université Paris-Nanterre, Paris) – scientific collaboration

Scientific committee:

  • Jérôme Heurtaux (CEFRES)
  • Petr Roubal (ÚSD AV ČR)
  • Petra Trnková (Photographic History Research Centre, ontfort University, Leicester/Vědecké centrum fotografie, ÚDU AV ČR)

CFP: Post-revolutionary Hopes and Disillusions.

Post-revolutionary hopes and disillusions. Interpreting, promoting and disqualifying revolutions.

Mezinárodní konference – Workshop určený doktorandům

Datum: 6. a 7. prosince 2019
Místo: Praha
Deadline pro zasílání příspěvků: 30. října 2019
Organizátoři:
CEFRES, FF UK, FSV UK, ÚSD AV ČR, ERC projekt „Tarica“
ve spolupráci s: IFP, Centrum francouzské civilizace a frankofonních studií (CCFEF) Varšavské Univerzity, Centrum polské civilizace Sorbonnské Univerzity, Vědecké centrum Polské akademie věd v Paříži, CNRS vědecká jednotka LADYSS (Univerzita Paříž 1 Panthéon-Sorbonne) a Polský institut v Praze
Jazyk: angličtina

Under the frame of the international conference “Post-revolutionary hopes and disillusions. Interpreting, promoting and disqualifying revolutions” is organized a special workshop for PhD students and Master students to debate about issues and perceptions of post-revolutions’ situations in Central and Eastern Europe or elsewhere. This session will be held beside an academic debate, as well as a large public discussion about the topic.

2019 represents an important symbol and a major commemorative moment in Europe. Marking thirty years since the collapse of the communist regimes of Central and Eastern Europe, as well as fifteen years since their European integration, this anniversary gives rise to political, memorial and academic initiatives throughout Europe. In a way, it does undoubtedly crystallize the tensions and controversies surrounding the “1989 event” interpretation, as it renews the assessment of countries transformations in the region since the Velvet Revolution.

The political landscapes of post-communist countries provide contrasting situations. Democracies and the rule of law have emerged everywhere in a context of universalization of political and economic liberalism in Europe. Nevertheless, several societies are experiencing current upheavals, which are often described as illiberal, authoritarian or populist, or even as „conservative revolutions“.

Hence, the scientific production on the concerned societies, based on tried methods of investigation and analysis, invite us to think and rethink the “1989 event”, which remains a major moment in our contemporary history, and the transformations that Central and Eastern Europe, as well as the other European countries and the European Union, have undergone since the collapse of communism.

This thirtieth anniversary is a unique opportunity to think about revolutionary experiences and regime change in various historical contexts. Thereby, this conference aims at offering wider and new academic perspectives on regime transformations and democratic transitions, through a comparative approach. Post-Communist Europe will undoubtedly be one of our focus, as well as the Arab world following the 2011 uprisings or the political transitions in Sub-Saharan Africa. Thus, this unprecedented proposition is to offer an equal value of those revolutions in our comparative analysis, without any ranking based on success of failure.

The chosen perspective is to question the object “revolution” in terms of contradictory investments that it is the object of a variety of actors. To analyze the multiple interpretations that the revolution raises: promotion, even sublimation; but also disqualification, even outright rejection.

In fact, the expressions of disillusionment that accompany a revolutionary episode is far from rare. If there is a law of revolutions, it may be this one. The narrative of disappointment occurs almost constantly, despite the great diversity of regime change trajectories. It emerges from democratic regressions led by new political actors, from the recycling of the old regime, a counter-revolutionary process, the lack of any major social changes, or merely because the hopes carried by the revolution were not translated into political acts. Yet common in the public space, expressions of disappointment have barely been the object of academic research.

Thus, here are some exciting questions that fully justify a comparative examination:

I-Describing and representing hopes and disappointments

  • Expressions of hopes, expectations, disappointment, disenchantment, disillusion, are multiple: discursive and political, as well as artistic, literary and cinematographic. What forms do they take in the Eastern European, Arab of African context? What are their lexical and moral registers?
  • How is shape disillusion following the so-called “Old regime return”? Are these objective or ideal facts?
  • What is the impact of social inequalities persistence, economic reform lack, fading of sovereignty?
  • Which individuals, professional and social groups are more like to express hopes and disappointment? Are hopes and disappointment expressed individually or collectively?
  • What are the post-revolutionary disappointment temporalities: immediate or differed?
  • Are all kind of disappointments expressed?

II-Understanding and explaining hopes and disappointment

  • It goes without saying that the expression of hope or disappointment is not only a matter of individual and collective psychological mechanisms.
  • What are the mechanisms by which hope and disappointment is built? What are the specific actors, strategies, circumstances into play? What are the particularities of the moral, ethical and political framework from which disenchantment is deployed?
  • As Bronislaw Baczko mentioned, recalling the “emotional climate created by the revolutionary fact, the upsurges of fears and hopes (which) necessarily drive the production of social imaginaries”, to what extent is emotional over-investment part of political effervescence?
  • Is disillusionment only the natural product of prior illusion? Disappointment would then impose itself as a mirror of revolutionary hope, but it is not reduced to it as long as one is not the natural consequence of the other: it is the moment where some create and exploit the disappointment that must be the object of the investigation.
  • What is the materiality of disappointment? How do political, emotional, psychological, social vectors articulate themselves?

III- Uses and Effects of Disappointment

  • What are the social and practical practices of disappointment? Does all or part of society share it? How do some political entrepreneurs exploit it as a strategy?
  • What are the disappointment consequences on scholars and experts’ perception of the post-revolutionary process?

                                               ****************************

Thanks to the richness and diversity of these questions, this conference will gather specialists from several disciplines of social sciences and humanities without borders, neither temporal nor spatial. We will still be dedicated to contemporary Central Europe, the Arab world and sub-Saharan Africa. The papers will have to mobilize original sources and be based on a clearly exposed method (literary analysis, oral history, political sociology, social psychology, etc.). PhD students and young researchers are particularly encouraged to propose a paper.

Schedule

Deadline for paper proposals (max 500 words) : 30 October 2019

Selection of contributions and feedback from the conference organizers: 10 November 2019

Paper proposals (max 500 words) must be sent to jerome.heurtaux@cefres.cz, by 30 October 2019 at the latest.

This international conference is organized by CEFRES, the Faculty of Arts of Charles University, the Faculty of Social Sciences of Charles University, the Institute of Contemporary History of the Czech Academy of Sciences and the ERC ProjectTarica“.

In collaboration with the French Institute in Prague, the Centre of French civilization and francophone studies (CCFEF) of the University of Warsaw, the Centre of Polish Civilization of Sorbonne University, the Scientific Centre of the Polish Academy of Sciences in Paris, the CNRS research unit LADYSS (University Paris 1 Panthéon-Sorbonne) and the Polish Institute in Prague.

This conference is the third in the framework of a cycle of three conferences, entitled “1989-2019: Beyond the Anniversary, Questioning 1989”, held consecutively in Paris, Warsaw and Prague, coordinated by Maciej Forycki (Scientific Centre in Paris of the Polish Academy of Science), Jérôme Heurtaux (CEFRES–French Research Centre in Humanities and Social Sciences), Nicolas Maslowski (Centre for French Studies (CCFEF), University of Warsaw) and Paweł Rodak (Centre of Polish civilization, Sorbonne University).

Conferences costs

Due to limited funding, the organizers will be able to support some prospective or underfunded participants. Hence, conference attendees are advised to start exploring financial support from their home institutions or outside sponsors.

Scientific Committee

  • Jérôme Heurtaux, Cefres
  • Michal Pullmann, Charles University
  • Miroslav Vaněk, Czech Academy of Sciences
  • Pavel Mucke, Czech Academy of Sciences
  • Eliška Tomalová , Charles University
  • Alia Gana, ERC « Tarica »

Stáže v CEFRESu pro studenty FSV UK

CEFRES (Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách) díky spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy nově poskytuje odbornou praxi/stáž studentům magisterského nebo doktorského studijního programu. Stáže můžou trvat od 1 do 3 měsíců a studenti za ně získají ECTS kredity v rámci svého studijního programu (1 měsíc – 4 ECTS, 2 měsíce – 8 ECTS, 3 měsíce – 12 ECTS).

Od kandidátů se vyžaduje studium společenských či humanitních vědních disciplín a velmi dobrá úroveň francouzského a/či anglického jazyka.

Konkrétní aktivity stáže budou upřesněny na základě dohody mezi studentem a jeho tutorem, který bude studenta doprovázet po celou délku jeho stáže. Stážista bude mít pro své aktivity k dispozici pracovní místo v CEFRESu a plný přístup do knihovny.

Náplní práce studentů během odborné praxe bude na základě domluvy s tutorem stáže napomáhat v běžném fungování instituce, zajišťovat překlady mezi francouzštinou/angličtinou a češtinou, podílet se na správě webové stránky a sociálních sítích CEFRESu, vypomáhat v knihovně a asistovat během organizace vědeckých aktivit (přednášek, seminářů, konferencí nebo workshopů).

Uchazeči předkládají žádost v češtině a ve francouzštině/angličtině zahrnující:

  • životopis
  • motivační dopis zahrnující očekávání v dosažených zkušenostech a nových dovednostech a zamýšlenou délku a dobu stáže

Pro veškeré informace se obracejte na Adélu Landovou:
e-mail: adela.landova@cefres.cz
tel.: +420 224 921 400

Stáže v CEFRESu pro studenty FF UK

Na stáže do CEFRESu přijímáme nejen frankofonní, ale i anglofonní studenty. Na stáž se mohou studenti FF UK přihlašovat v průběhu celého univerzitního roku.

CEFRES (Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách) díky spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy nově poskytuje odbornou praxi/stáž studentům magisterského nebo doktorského studijního programu. Stáže můžou trvat od 1 do 3 měsíců a studenti za ně získají ECTS kredity v rámci svého studijního programu (1 měsíc – 4 ECTS, 2 měsíce – 8 ECTS, 3 měsíce – 12 ECTS).

Od kandidátů se vyžaduje velmi dobrá úroveň francouzského a/či anglického jazyka a v ideálním případě studium francouzské/anglické filologie nebo překladatelství/tlumočnictví, mohou však být i z jiných společensko či humanitně vědních disciplín.

Konkrétní aktivity stáže budou upřesněny na základě dohody mezi studentem a jeho tutorem, který bude studenta doprovázet po celou délku jeho stáže. Stážista bude mít pro své aktivity k dispozici pracovní místo v CEFRESu a plný přístup do knihovny.

Náplní práce studentů během odborné praxe bude na základě domluvy s tutorem stáže napomáhat v běžném fungování instituce, zajišťovat překlady mezi francouzštinou/angličtinou a češtinou, podílet se na správě webové stránky a sociálních sítích CEFRESu, vypomáhat v knihovně a asistovat během organizace vědeckých aktivit (přednášek, seminářů, konferencí nebo workshopů).

Uchazeči předkládají žádost v češtině a ve francouzštině/angličtině zahrnující:

  • životopis
  • motivační dopis zahrnující očekávání v dosažených zkušenostech a nových dovednostech a zamýšlenou délku a dobu stáže

Pro veškeré informace se obracejte na Adélu Landovou:
e-mail: adela.landova@cefres.cz
tel.: +420 224 921 400