Archiv autora: Adela Landova

CFP: Worker Photography in Museums: History and Politics of a Cultural Heritage in East-Central Europe

International Workshop

Datum a místo: 27. února 2020, Praha
Deadline pro zasílání přihlášek: 15. listopadu 2019
Organizátoři: ÚDU AV ČR a CEFRES
Ve spolupráci s: ÚSD AV ČR a Université Paris-Nanterre
Jazyk: angličtina

Interwar East-Central Europe gave rise to an international movement of left-wing activist photographers, whose aim was to expose the workers’ living and working conditions through mass-produced documentary photographs. Despite growing research in the wake of the landmark exhibition “The Worker Photography Movement” in Madrid in 2011, we still have difficulties grasping this photographic production in its full scope because the conditions in which it was preserved and transmitted over generations have not been systematically explored.

Originally, social, proletarian, or worker photography, as named by its proponents, was presented by the Communist propaganda as a weapon in the class struggle. It was meant to supply left-wing printed media with images documenting the life of workers in order to counteract the influence of “bourgeois” illustrated magazines. Therefore, some of the photographs were kept in the picture archives of newspapers, while others remained in the hands of their authors. The Nazi occupation of Europe brought about a shift in the conservation of worker photography by leading the Communists to hide or to destroy archives that were deemed compromising. As a result, picture archives in journals such as Arbeiter Illustrierte Zeitung in Germany, Regards in France or Rudé Právo in Czechoslovakia, as well as other archives of press agencies and leftist organizations across Europe, disappeared.

After World War II, however, many of these photographs resurfaced and were granted a second life. Some were moved to documentary collections of the Communist historical museums which blossomed in countries of the Eastern Bloc in the 1950s, while others were included in the photographic collections founded in art museums from the 1970s. Such transfers brought about shifts in the status and uses of these images. Worker photographs turned into historical documents or works of art, despite having been originally conceived of as news or reportage photography and mass-reproductions. Having become cultural objects in their own right, they were used for political or historical purposes. Today, this visual material still raises issues of status and past political uses, which art and history museums in East-Central Europe have to address through new museum practices.

This international workshop examines the legacy of worker photography as museum object, cultural heritage and history in East-Central Europe from 1945 until today. How was worker photography preserved, historized, and mediated in East-Central European museums? The goal is to provide a multifaceted perspective on worker photography by confronting its political and historical uses and its musealization (van Mensch 1992) after 1945 on the one hand, and the memory issues it raises today on the other.

The workshop is part of the interdisciplinary and international sessions organized by the Photography Research Centre at the Institute of Art History of the Czech Academy of Sciences ( Established in 2018, the Centre ambitions to become a singular platform for interdisciplinary research in the Czech Republic, with the objective of overcoming national, branch-based and mono-institutional approaches of photography and photographic history in Central Europe.

Papers are sought on worker photography in museum collections in East-Central Europe, addressing the following questions :

  • Contextual and ethical reasons that led to conserving worker photography;
  • Actors and institutions involved in this process;
  • Conservation and cataloguing procedures (themes, metadata and documentation);
  • Exhibition, mediation and display practices;
  • The political, ideological and cultural uses of worker photography in museums;
  • Historiography: uses of worker photographs as illustrations of official narratives, or worker photography histories, be they local or transnational;
  • Worker photography as evidence, historical document, work of art;
  • Shifts observed: from the private to the public sphere, from one medium or format to another;
  • Material forms: analogue (prints, photomechanical reproductions) or digital;
  • International exchanges between institutions and circulation of photographs;
  • Comparative outlooks on worker photography collections in East-Central Europe and beyond.

This call for papers welcomes presentations from scholars, curators, archivists and collection managers who engage with the questions of the preservation, collection, exhibition and historiography of worker photography in East-Central European museums after 1945.

Deadline for submissions: 15 November 2019

Paper proposals: abstract of up to 300 words for 20 minute talks and a short biography (c. 150 words) can be sent to Fedora Parkmann (

Conferences costs: Help with travel and accommodation costs may be offered to participants who are not able to secure funding from their institutions.

The workshop will take place in Prague on 27 February 2020 at the CEFRES (French Research Center in Humanities and Social Sciences). The workshop language is English.


  • Fedora Parkmann (Institute of Art History, Czech Academy of Sciences/CEFRES)
  • Christian Joschke (Université Paris-Nanterre, Paris) – scientific collaboration

Scientific committee:

  • Jérôme Heurtaux (CEFRES)
  • Petr Roubal (ÚSD AV ČR)
  • Petra Trnková (Photographic History Research Centre, ontfort University, Leicester/Vědecké centrum fotografie, ÚDU AV ČR)

CFP: Post-revolutionary Hopes and Disillusions. Interpreting, promoting and disqualifying revolutions (A Global Approach)

Mezinárodní konference

Datum: 6. a 7. prosince 2019
Místo: Praha
Deadline pro zasílání příspěvků : 15. října 2019
CEFRES, FF UK, FSV UK, ÚSD AV ČR, ERC projekt „Tarica“
ve spolupráci s: IFP, Centrum francouzské civilizace a frankofonních studií (CCFEF) Varšavské Univerzity, Centrum polské civilizace Sorbonnské Univerzity, Vědecké centrum Polské akademie věd v Paříži, CNRS vědecká jednotka LADYSS (Univerzita Paříž 1 Panthéon-Sorbonne) a Polský institut v Praze
Jazyk: angičtina

2019 represents an important symbol and a major commemorative moment in Europe. Marking thirty years since the collapse of the communist regimes of Central and Eastern Europe, as well as fifteen years since their European integration, this anniversary gives rise to political, memorial and academic initiatives throughout Europe. In a way, it does undoubtedly crystallize the tensions and controversies surrounding the “1989 event” interpretation, as it renews the assessment of countries transformations in the region since the Velvet Revolution.

The political landscapes of post-communist countries provide contrasting situations. Democracies and the rule of law have emerged everywhere in a context of universalization of political and economic liberalism in Europe. Nevertheless, several societies are experiencing current upheavals, which are often described as illiberal, authoritarian or populist, or even as „conservative revolutions“.

Hence, the scientific production on the concerned societies, based on tried methods of investigation and analysis, invite us to think and rethink the “1989 event”, which remains a major moment in our contemporary history, and the transformations that Central and Eastern Europe, as well as the other European countries and the European Union, have undergone since the collapse of communism.

This thirtieth anniversary is a unique opportunity to think about revolutionary experiences and regime change in various historical contexts. Thereby, this conference aims at offering wider and new academic perspectives on regime transformations and democratic transitions, through a comparative approach. Post-Communist Europe will undoubtedly be one of our focus, as well as the Arab world following the 2011 uprisings or the political transitions in Sub-Saharan Africa. Thus, this unprecedented proposition is to offer an equal value of those revolutions in our comparative analysis, without any ranking based on success of failure.

The chosen perspective is to question the object “revolution” in terms of contradictory investments that it is the object of a variety of actors. To analyze the multiple interpretations that the revolution raises: promotion, even sublimation; but also disqualification, even outright rejection.

In fact, the expressions of disillusionment that accompany a revolutionary episode is far from rare. If there is a law of revolutions, it may be this one. The narrative of disappointment occurs almost constantly, despite the great diversity of regime change trajectories. It emerges from democratic regressions led by new political actors, from the recycling of the old regime, a counter-revolutionary process, the lack of any major social changes, or merely because the hopes carried by the revolution were not translated into political acts. Yet common in the public space, expressions of disappointment have barely been the object of academic research.

Thus, here are some exciting questions that fully justify a comparative examination:

I-Describing and representing hopes and disappointments

  • Expressions of hopes, expectations, disappointment, disenchantment, disillusion, are multiple: discursive and political, as well as artistic, literary and cinematographic. What forms do they take in the Eastern European, Arab of African context? What are their lexical and moral registers?
  • How is shape disillusion following the so-called “Old regime return”? Are these objective or ideal facts?
  • What is the impact of social inequalities persistence, economic reform lack, fading of sovereignty?
  • Which individuals, professional and social groups are more like to express hopes and disappointment? Are hopes and disappointment expressed individually or collectively?
  • What are the post-revolutionary disappointment temporalities: immediate or differed?
  • Are all kind of disappointments expressed?

II-Understanding and explaining hopes and disappointment

  • It goes without saying that the expression of hope or disappointment is not only a matter of individual and collective psychological mechanisms.
  • What are the mechanisms by which hope and disappointment is built? What are the specific actors, strategies, circumstances into play? What are the particularities of the moral, ethical and political framework from which disenchantment is deployed?
  • As Bronislaw Baczko mentioned, recalling the “emotional climate created by the revolutionary fact, the upsurges of fears and hopes (which) necessarily drive the production of social imaginaries”, to what extent is emotional over-investment part of political effervescence?
  • Is disillusionment only the natural product of prior illusion? Disappointment would then impose itself as a mirror of revolutionary hope, but it is not reduced to it as long as one is not the natural consequence of the other: it is the moment where some create and exploit the disappointment that must be the object of the investigation.
  • What is the materiality of disappointment? How do political, emotional, psychological, social vectors articulate themselves?

III- Uses and Effects of Disappointment

  • What are the social and practical practices of disappointment? Does all or part of society share it? How do some political entrepreneurs exploit it as a strategy?
  • What are the disappointment consequences on scholars and experts’ perception of the post-revolutionary process?


Thanks to the richness and diversity of these questions, this conference will gather specialists from several disciplines of social sciences and humanities without borders, neither temporal nor spatial. We will still be dedicated to contemporary Central Europe, the Arab world and sub-Saharan Africa. The papers will have to mobilize original sources and be based on a clearly exposed method (literary analysis, oral history, political sociology, social psychology, etc.). PhD students and young researchers are particularly encouraged to propose a paper.

Publication of conference proceedings

The organizers consider a book publication or a special issue of a peer-reviewed journal (editor/target TBC) on the topic of the conference. Applicants are therefore expected to send a comprehensive abstract, and the first draft of their conference paper before the event itself.


Deadline for paper proposals (max 500 words) : 15 October 2019

Selection of contributions and feedback from the conference organizers: 30 October 2019

Foreseen submission of final papers for publication: Half 2020

Paper proposals (max 500 words) must be sent to, by 15 October 2019 at the latest.

This international conference is organized by CEFRES, the Faculty of Arts of Charles University, the Faculty of Social Sciences of Charles University, the Institute of Contemporary History of the Czech Academy of Sciences and the ERC ProjectTarica“.

In collaboration with the French Institute in Prague, the Centre of French civilization and francophone studies (CCFEF) of the University of Warsaw, the Centre of Polish Civilization of Sorbonne University, the Scientific Centre of the Polish Academy of Sciences in Paris, the CNRS research unit LADYSS (University Paris 1 Panthéon-Sorbonne) and the Polish Institute in Prague.

This conference is the third in the framework of a cycle of three conferences, entitled “1989-2019: Beyond the Anniversary, Questioning 1989”, held consecutively in Paris, Warsaw and Prague, coordinated by Maciej Forycki (Scientific Centre in Paris of the Polish Academy of Science), Jérôme Heurtaux (CEFRES–French Research Centre in Humanities and Social Sciences), Nicolas Maslowski (Centre for French Studies (CCFEF), University of Warsaw) and Paweł Rodak (Centre of Polish civilization, Sorbonne University).

Conferences costs

Due to limited funding, the organizers will be able to support some prospective or underfunded participants. Hence, conference attendees are advised to start exploring financial support from their home institutions or outside sponsors.

Scientific Direction of the Conference

  • Jérôme Heurtaux, Cefres
  • Michal Pullmann, Charles University
  • Miroslav Vanek, Czech Academy of Sciences
  • Elizka Tomalova, Charles University
  • Alia Gana, ERC « Tarica »

International Scientific Committee

  • Catherine Gousseff, CNRS
  • Marie-Elisabeth Ducreux, EHESS
  • Jacques Rupnik, CERI-Sciences Po
  • Georges Mink, CNRS

Stáže v CEFRESu pro studenty FSV UK

CEFRES (Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách) díky spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy nově poskytuje odbornou praxi/stáž studentům magisterského nebo doktorského studijního programu. Stáže můžou trvat od 1 do 3 měsíců a studenti za ně získají ECTS kredity v rámci svého studijního programu (1 měsíc – 4 ECTS, 2 měsíce – 8 ECTS, 3 měsíce – 12 ECTS).

Od kandidátů se vyžaduje studium společenských či humanitních vědních disciplín a velmi dobrá úroveň francouzského a/či anglického jazyka.

Konkrétní aktivity stáže budou upřesněny na základě dohody mezi studentem a jeho tutorem, který bude studenta doprovázet po celou délku jeho stáže. Stážista bude mít pro své aktivity k dispozici pracovní místo v CEFRESu a plný přístup do knihovny.

Náplní práce studentů během odborné praxe bude na základě domluvy s tutorem stáže napomáhat v běžném fungování instituce, zajišťovat překlady mezi francouzštinou/angličtinou a češtinou, podílet se na správě webové stránky a sociálních sítích CEFRESu, vypomáhat v knihovně a asistovat během organizace vědeckých aktivit (přednášek, seminářů, konferencí nebo workshopů).

Uchazeči předkládají žádost v češtině a ve francouzštině/angličtině zahrnující:

  • životopis
  • motivační dopis zahrnující očekávání v dosažených zkušenostech a nových dovednostech a zamýšlenou délku a dobu stáže

Pro veškeré informace se obracejte na Adélu Landovou:
tel.: +420 224 921 400

Stáže v CEFRESu pro studenty FF UK

Na stáže do CEFRESu přijímáme nejen frankofonní, ale i anglofonní studenty. Na stáž se mohou studenti FF UK přihlašovat v průběhu celého univerzitního roku.

CEFRES (Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách) díky spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy nově poskytuje odbornou praxi/stáž studentům magisterského nebo doktorského studijního programu. Stáže můžou trvat od 1 do 3 měsíců a studenti za ně získají ECTS kredity v rámci svého studijního programu (1 měsíc – 4 ECTS, 2 měsíce – 8 ECTS, 3 měsíce – 12 ECTS).

Od kandidátů se vyžaduje velmi dobrá úroveň francouzského a/či anglického jazyka a v ideálním případě studium francouzské/anglické filologie nebo překladatelství/tlumočnictví, mohou však být i z jiných společensko či humanitně vědních disciplín.

Konkrétní aktivity stáže budou upřesněny na základě dohody mezi studentem a jeho tutorem, který bude studenta doprovázet po celou délku jeho stáže. Stážista bude mít pro své aktivity k dispozici pracovní místo v CEFRESu a plný přístup do knihovny.

Náplní práce studentů během odborné praxe bude na základě domluvy s tutorem stáže napomáhat v běžném fungování instituce, zajišťovat překlady mezi francouzštinou/angličtinou a češtinou, podílet se na správě webové stránky a sociálních sítích CEFRESu, vypomáhat v knihovně a asistovat během organizace vědeckých aktivit (přednášek, seminářů, konferencí nebo workshopů).

Uchazeči předkládají žádost v češtině a ve francouzštině/angličtině zahrnující:

  • životopis
  • motivační dopis zahrnující očekávání v dosažených zkušenostech a nových dovednostech a zamýšlenou délku a dobu stáže

Pro veškeré informace se obracejte na Adélu Landovou:
tel.: +420 224 921 400

Pavol Kosnáč: výzkum a CV

Paramilitární organizace ve středovýchodní Evropě

Výzkumná osa 2: Normy a transgrese

Hlavním cílem mé disertační práce je pochopit motivaci a rozhodování členů nestátních paramilitárních organizací (skupiny civilistů organizovaných vojenským způsobem) ve vybraných zemích střední a východní Evropy. Mapuji jejich duševní svět a hierarchii jejich hodnot, oblasti jejich bydlišť a jejich aktivity. Současně sleduji reakce společnosti, médií a státu, které jsou v různých zemích velice odlišné –  od často nadšeného přijetí organizací v Polsku až po nedůvěru, kterou organizace vzbuzují na Slovensku.

Ústřední metodou mé práce je zakotvená teorie, která na rozdíl od častého deduktivního přístupu, který se zaměřuje na vytvoření hypotézy, pracuje induktivně. V praxi to znamená, že konstruuji hypotézu a obecnou teorii založenou na nepřetržité analýze dat probíhající během celé výzkumné práce. Nedefinuji tedy hypotézy dříve, než jsou k dispozici, a než jsou analyzovány čerstvé materiály.

Moje práce je interdisciplinární – kombinuje standardní typologie politické vědy, analýzu světonázorů vycházejících z náboženských studií, kvantitativní statistické metody, nástroje vizualizace a geoinformatiky, antropologický terénní výzkum, rámce a zkušenosti z evoluční a morální psychologie a také techniky neurozobrazování z neurověd.



2012–2013: MSt (Master of Studies) Náboženská studia (islám), Univerzita v Oxfordu, Velká Británie
Zaměření na islám, Sekundární zaměření na sekularizaci/de-sekularizaci a ateismus

2007–2012: Bakalářské a magisterské studium: Komparativní náboženská studia, Univerzita Komenského, Slovensko
Zaměření na křesťanství a islám, Komparativní náboženské právo, Sociologie/antropologie

2010–2012: Kólegium Antona Neuwirtha (ekvivalent postgraduálního diplomu), Slovensko
Evropská intelektuální historie, Politická filozofie a jurisprudence, Teorie spravedlivé války

Vybraná práce a výzkumné zkušenosti

  • Asistuji jako ad hoc poradce Katedry religionistiky (DRS) na Mahidol Univerzitě v Bangkoku v Thajsku. Univerzita vytváří nový studijní program kombinující náboženství a neurovědy. Pomáhám také při založení nové laboratoře kognitivních studií pro DRS ve spolupráci s laboratořemi HUME na Masarykově Univerzitě a COBE Lab na Aarhus Univerzitě v Dánsku.
  • Působím jako terénní koordinátor pro humanitární projekty Univerzity zdravotnické a sociální práce sv. Alžběty a Charity Slovensko v iráckém Kurdistánu ve spolupráci s organizací Yazidi Shingala Azad a kurdským vládním odborem pro ženy.
  • Jsem školen jako soudní specialista v oblasti náboženského extremismu.

Vybrané publikace

  • Kosnac. P., Jihadi Marketing: Reasons for success of Islamic state propaganda and recruiting, in: Hubina, M., Religion and Advertising, Mahidol University, Bangkok, bude vydáno v zimě 2019.
  • Kosnac, P., Combat charities, or when humanitarians go to war: Influence of non-state actors on local order of partially governed spaces, Brookings Institution, Washington D.C., 2017.
  • Cusack, C., Kosnac, P., (eds.), Fiction, Invention and Hyper-reality: From popular culture to religion, Routledge, Londýn a New York, 2017.
  • Kosnac. P., Pop-culture Based Religions: Future of New Religious Movements?, in: Gallagher, E.(ed.), Visioning New and Minority Religions: Projecting the Future, Routledge, Londýn a New York, 2017.

Pedagogická činnost (2019/2020)

  • Nechtěné a přírodní hrozby
  • Bezpečnostní aspekty Nové religiozity
  • Koncepty a metody akademického výzkumu

Vybraná stipendia a ocenění

  • BEA Institute Scholarship, Kosovo Program, 2014
  • British Sociological Association´s Peter B. Clarke Memorial Prize 2013
  • AMBergh KEFOUND Essay Competition 2013
  • Slovak Society for Study of Religion´s Prize of Ján Komorovský 2012
  • The Nobel Peace Prize 2012 (člen oceněné organizace)

Jazykové znalosti

slovenština (rodilý mluvčí), čeština (plynule), angličtina (plynule), ruština (aktivně), portugalština (pasivně), francouzština (pasivně), ukrajinština (pasivně), arabština a Kurmanji kurdština (fonetika, začátečník)

Vojtěch Šarše: výzkum a CV

Obraz kulturního úpadku v antikoloniálním frankofonním subsaharském románu: proces subjektivace, objektivace, zvěcnění a identitární vyprázdněnost

Výzkumná osa 2: Normy a transgrese

Kontakt: (od 1. září 2019)

Romány psané ve francouzském jazyce subsaharskými autory, publikované v padesátých letech minulého století výhradně francouzskými nakladateli jsou literární produkcí paradoxů. Jsou považované za jeden z nenásilných nástrojů antikoloniálních bojů, ale také za prostředek renesance afrických kultur (které byly systematicky utlačované koloniální politikou). Ve své práci však pracuji úplně s jinou tezí. V mém výzkumu jsou tyto romány obrazem degradace africké identity, kulturního zmatení hlavních postav a popisují nevyrovnané vztahy mezi kolonizátorem a kolonizovaným. Vybraná díla jsou výrazem kritiky kolonizátora, který se pokouší zdevastovat individuální existenci kolonizovaného.

Pro svou dizertační práci jsem vybral korpus deseti románů (napsané mezi léty 1953 a 1960). Hlavní postava, mladý Afričan, který se kvůli předem daným podmínkám (život ve Francouzské kolonii, vnucený francouzský vzdělávací systém, politika asimilace a další) dostává na křižovatku dvou kultur: podřízené subsaharské a dominantní francouzské. Jak se příběh těchto postav vyvíjí, ony samy začínají kritizovat koloniální systém či implicitně jejich chování – zavržení afrických kořenů – evokuje kritický postoj autora k situaci tzv. Afrického drama.

Má práce je založená na fikci (nepracuji s danými sociologickými či psychologickými standardy); stejně tak hlavní postavy jsou fikční. Avšak vybrané romány jsou jasně a přehledně zakořeněné v historickém, politickém a kulturním kontextu autorů, jsou spojeny se skutečným světem právě autorovou zkušeností (je lehce určitelné kde a kdy se odehrává fikční příběh). Je naprosto nepopiratelné, že si kolonizované subsaharské národy prošly procesem asimilace, příběhy vybraných románů jsou zaměřené na hledání identitárního zakořenění a rozpoznatelných kulturních bodech. Z toho důvodu ve své práci definuji a následně pracuji s novým termínem: identitární vyprázdněnost. Stav mysli a vědomí uměle vyprovokovaný potřebou být součástí dominantní kultury (potřeba vnucená francouzským kolonizátorem).



2015–: PhD, Ústav románských studií, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (Praha)

2013–2015: Mgr, Francouzská filologie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (Praha)

2010–2013: Bc, Francouzská filologie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (Praha)

Vybrané publikace

  • Čtyři africké romány jako exkurz do antikoloniálních frankofonních literatur. Cizí jazyky, 2017, 60 (5), 38-45. ISSN 1210-0811.
  • La (dis)simulation des langues d’origine africane. In: ČERNÍKOVÁ, Veronika. Echo des etudes romanes. České Budějovice: Ústav romanistiky, 2017, s. 315-324. ISBN 0-000-00000-0. ISSN 1801-0865.
  • La manifestation (non)collective des sentiments dans l’Afrique romanesque. Acta Universitatis Carolinae. Philologica, 2018, 6 (3), 205-215. ISSN 0567-8269.
  • Hledání subsaharských identit v románové tvorbě. Antologie subsaharského frankofonního románu. Filozofická Fakulta, Univerzita Karlova. ediční řada Varia, 2018, 221 s. ISBN 978-80-7308-892-7.
  • Rozpravy o identitách ve frankofonním prostoru subsaharské Afriky. Soubor rozhovorů a esejů. Filozofická Fakulta, Univerzita Karlova. ediční řada Varia, 2018, 129 s. ISBN 978-80-7308-894-1.

Výzkumné granty

  • 10/2016–12/2018: Grantová agentura Univerzity Karlovy, č. 579916: „Analytický výzkum vybraných afrických frankofonních románů, zaměřený na otázku identity – od počátků (1935) až do dnešní doby”

Pracovní zkušenosti

  • 01/10/2018 –: Karlova Univerzita, Jazykové centrum (vyučující)
  • 01/10/2015 –: Karlova Univerzita, Ústav románských studií (vyučující)
  • 01/03/2015–31/12/2018: Karlova Univerzita, Oddělení vědy (referent)