CFP: Teologie revoluce: Evropa od středověku po moderní dobu

Graduate a Post-Graduate Workshop

Datum:  20. a 21. května 2019
Místo:
 CEFRES (Na Florenci 3, Praha 1), Centrum medievistických studií (Jilská 1, Praha 1)
Deadline pro podávání přihlášek: 15. ledna 2019
Organizátor: Martin Pjecha (CEU, CEFRES)
Organizován ve spolupráci s: CEFRES, Centrum medevistických studií (CMS), Central European University (CEU)
Jazyk: angličtina

The second millennium of the Church is one of a connected series of “total revolutions”, enacted by those who had been promised Christ’s return and blissful paradise, yet experienced only desperation. Their hatred of this status quo, hatred of heaven’s absence, reached such a state that they fought to bring heaven into the world.[1]

Dnes již klasický Eugenův Rosenstock-Huessyho výklad evropských revolucí, [2] od středověkých až po moderní, kladl především důraz na náboženskou perspektivu. Dříve bylo násilné svržení vládců nebo zničení hierarchií (zejména lidem) téměř nemyslitelné vzhledem k jejich důležitosti pro zachování “politického” a “náboženského” řádu. Po Rosenstocku-Huessym se však badatelé snažili upřednostňovat sociálně-ekonomická, politicko-ideologická, etno-lingvistická a obecně materialistická vysvětlení (závisejících na současných trendech) pro takové násilí. Toto vznikalo na úkor náboženského a teologického vysvětlení násilí. Íránská revoluce v roce 1979 ovšem náboženskou perspektivu zanesla zpět do akademického povědomí. Z interdisciplinárního pohledu bylo (a je) to, co je dnes označováno jako “náboženské”, považováno za jakousi vnitřní významovou strukturu, kterou revoluční činitelé vyjadřovali a informovali o svém jednání. Zároveň se tím zařazovali do existujících božích nebo nad-lidských myšlenkových směrů (augustiniánský, apokalyptický, mystický, atd.) nebo je pod vlivem nových či v té době znovu objevených myšlenkových proudů (humanista, sv. Jáchym, křesťanský platonista, atd.) dále rozvíjeli.

Moderní badatelé stále nemohou vybalancovat emické a etické vysvětlení revolučního jednání. Přesto přinejmenším od 14. století začala vznikat různá hnutí a myslitelé, kteří jasně definovali své násilné revoluční jednání teologickými termíny nebo způsobem, ve kterých pojmy “náboženský” a ” politický” nemůžeme oddělit na dvě odlišné sféry: Apostolic Brethren nebo Cola de Rienzo v Itálii, husité v Čechách, Thomas Müntzer v německých zemích, György Dozsa v Maďarsku, Lollards a Oliver Cromwell v Anglii. Do seznamu bychom ovšem mohli zahrnout i takové události, jako jsou francouzská, panevropská (1848) a ruské revoluce, které tradičně postrádají teologickou analýzu. Taková hnutí stavěla a vyvíjela se na dosavadních základních pravdách, jako je lidské bytí a dějiny, dokonalost světa a lidský vztah k Bohu. Jejich účelem bylo nejen legitimizovat násilné činy (post facto), ale i činitele motivovat, vést a informovat je při jejich cestě.

Cílem našeho workshopu je diskutovat o těchto otázkách a dále rozvést tato a další témata související s revolucemi od středověku po moderní období v západní i východní Evropě. Pokusíme se znovu otevřít historickou debatu o revolucích, které vážně zohledňují politickou i náboženskou stránku problematiky. Chtěli bychom zejména zdůraznit širokou geografickou a chronologickou oblast a uvést nové a interdisciplinární přístupy, které by zpochybnily již zavedené historiografické narativy. Ve workshopu budou účastníci rozděleni do tematických skupin a budou vyzváni reagovat na příspěvky ostatních. Mezi témata/otázky, které nás budou zajímat, patří:

  • Mají “totální revoluce” druhého tisíciletí společnou náboženskou formu?
  • Je moderní člověk narozen mimo revoluci?
  • Do jaké míry mohou být revoluce porovnávány, považovány za součást trendu či viděny jako jedinečné?
  • V čem byly “novátorské” kulturně / intelektuálně / nábožensky heterodoxní symboly, jenž vedly povstání a revoluce?
  • Pokud jde o vzpoury a revoluce, existují nějaká zvláštní období pro evropskou historii?
  • Do jaké míry “nové” myšlenky a tradice, které se vynořují z dřívějších období, ovlivňují pozdější nábožensko-politického myšlení až do současnosti?

Hlavní hosté:

  • Dr. Phillip Haberkern (Boston University)
  • Dr. Matthias Riedl (Central European University, Budapešť)
Vědecká komise:
  • Dr. Jérôme Heurtaux (CEFRES, Praha)
  • Dr. Matthias Riedl (Central European University, Budapešť)
  • Dr. Pavel Soukup (Centrum medievistických studií, Praha)
  • Martin Pjecha (CEU/CEFRES)

Žádáme zájemce, aby poslali do 15. ledna 2019 Martinovi Pjechovi (Pjecha_Martin@phd.ceu.edu) stručný abstrakt jejich 20-ti minutového příspěvku (200-300 slov). Měli by se zejména zaměřit na to, jak jejich příspěvek může přispět k tématu workshopu. Přednášející by měli být připraveni zapojit se do živých diskusí v angličtině týkajících se příspěvků účastníků a dalších témat.

Omezené finanční příspěvky na cestu do Prahy budou k dispozici pro ty, kteří nemají příležitosti využít financování od své instituce. Prosím zašlete nám svou žádost o finanční příspěvek spolu s abstraktem.

[1] Wayne Cristaudo, “Eugen Rosenstock-Huessy”, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Winter 2017 Edition), Edward N. Zalta (ed.), URL = <https://plato.stanford.edu/archives/win2017/entries/rosenstock-huessy/>.

[2] Zvláště v jeho Die europäischen Revolutionen und der Charakter der Nationen (1931).

Facebooktwitterlinkedin