Archivy a Interkulturalita

Tým pracující na projektu “Archivy a interkulturalita” má za cíl porozumět současné filozofii skrze studium filozofických rukopisů a archivů. Jakou roli hraje psaní v konceptuálním tvůrčím procesu? Tento přístup umožňuje pochopit existenciální a historické zakotvení široké myšlenkové praxe známé jako “filozofie” a tak lépe pochopit texty a myšlenky spolu s jejich zakotvením v kulturním prostředí, které je formovalo.

Zatímco filozofie je obvykle pojímána jako čistá “abstrakce”, studium rukopisů vytváří dynamický, diachronický a genetický přístup k psaní filozofických textů, neboť rukopisy reprezentují hmotné stopy mnoha výměnných a sdílených postupů. Filozofie je psána tak, aby se myšlenky mohly být zachyceny slovy, což znamená volbu forem, žánrů a literárních strategií, které formulují epistemické limity, ambice a sebepoznání, jež si připisují současné konceptuální výzkumy.

Studium geneze textu, včetně všech váhání a změn v něm zachycených, umožňuje vidět boj spisovatele-myslitele s andělem jazyka. Zatímco myslitel usiluje o překládání své zkušenosti do “čisté” formy a flirtuje tak se samotnými limity jazykového média, spisovatel touží po uzemnění teoretického výzkumu za pomoci různých kódů a často prostřednictvím terminologie vypůjčené z několika tradic, a snaží se tak vytvořit jazyk nový.

Rukopisy zachycující tvůrčí proces proto ukazují, že jakákoli teorie je vlastní jazyková a interkulturní praxe. Studium písemného projevu také osvětluje kulturní podmíněnost teorií, jenž mají za cíl být abstraktní, neutrální, absolutní a univerzální. Přivádí nás tak na stopu myslitele, který si razí cestu skrz různé myšlenkové tradice, jazyky a sdílené rétorické kódy.

Tým, který pracuje na projektu “Archivy a interkulturalita”, se skládá z jeho zakladatelky Benedetty Zaccarello  a post doktorského výzkumného pracovníka Thomase Merciera. Tým bude zkoumat multikulturní a inter-lingvistické rozměry myšlení některých současných filozofů a zaměří se na politickou hodnotu archivace a studia filozofických rukopisů. Protože archivy odhalují dialog mezi různými kulturami a tradicemi v pozadí myšlenek, které uchovávají, zůstávají tak důležitým nástrojem proti jakékoliv ideologické manipulaci. To je důvod, proč se takový projekt dokonale hodí ke svému pražskému kulturnímu kontextu a k historii archivu Jana Patočky – jednoho z privilegovaných partnerů týmu.

Spolu s osobním výzkumem rukopisů Aurobinda Ghose a Jacqua Derridy plánuje tým mezinárodní konferenci týkající se formulace myšlenek (7.-9. Června 2018), která shromáždí rozsáhlou síť odborníků z Evropy a Indie. Za tímto účelem tým v současné době připravuje vědeckou výměnu s Francouzským Institutem v Puduččéri, která má za cíl porovnání hodnot archivace v rámci indické a evropské tradice a posouzení post koloniálních praktik a teorií s ní souvisejících.

Ilustrace: manuskript Paula Valéryho, copyright BNF

Facebooktwittergoogle_pluslinkedin