Zastoupení evropské pětadvacítky v Evropském parlamentu
Editoři :
Christian LEQUESNE a Lenka ROVNÁ
Praha, CEFRES, 2005, 132 s.
ISBN 80-86311-16-3
Evropský parlament si musel během své relativně krátké historie vybojovat své místo na slunci. Od počátků existence Evropského parlamentu, sahajících až k zakládajícím smlouvám z padesátých let, věnovali jeho členové mnoho energie, aby zvýšili své pravomoci. Šlo jim především o to změnit rovnováhu a poměr sil mezi evropskými institucemi. Evropský parlament měl být v jejich očích něčím víc, než jen pouze shromážděním, který schvaluje to, co přijmou vlády v Radě ministrů : měl být orgánem spolurozhodujícím. Nicméně nabývání na významu spolu se získáváním pravomocí není zdaleka dostatečnou podmínkou pro získání skutečné politické legitimity - dimenze neoddělitelné od fungování moderní demokracie. Dosavadní zkušenost s přímými volbami do Evropského parlamentu totiž ukazuje, že občané členských zemí EU se příliš "nehrnou" do volby svých evropských poslanců. Francouzští, čeští a belgičtí specialisté o těchto i o mnohých dalších tématech spojených s Evropským parlamentem a evropskými volbami společně přemýšleli v dubnu 2004 v Praze. Setkali se zde u příležitosti konference organizované Francouzským ústavem pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES) v Praze a Katedrou západoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která se konala za podpory Nadace Roberta Schumana a Informační kanceláře Evropského parlamentu v České republice. Publikace je výstupem z této konference.
Objednejte tuto publikaci u claire@cefres.cz
